Zahlavi

Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka

04. 03. 2026

Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.

Hlavním impulzem k uzavření dohody o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou obrany je podle Martina Pivokonského z Akademické rady AV ČR rostoucí význam obranného výzkumu. Stal se totiž předmětem zájmu obranných složek státu i průmyslových partnerů.

„Spolupráci s Univerzitou obrany vnímám jako důležitý krok pro Akademii věd. Těším se na konkrétní projekty a věřím, že nám pomohou účinněji přenášet špičkové vědecké výsledky do praxe,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dodává, že v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti jde pro naši společnost o zásadní téma.

„Pracoviště Akademie věd disponující v různých oborech špičkovým know-how a hledají partnera, který by jim pomohl s uplatněním dosažených výsledků v tak důležité oblasti, jakou jsou bezpečnost a obranyschopnost. Univerzita obrany nepochybně takovým partnerem je,“ zdůrazňuje Martin Pivokonský, který má v gesci mimo jiné spolupráci instituce s Ministerstvem obrany. Dodává, že podepsání dohody zastřeší a rozšíří spolupráci, jež se dosud odehrávala na úrovni týmů.

Zacíleno na praktické aplikace
Instituce plánují rozvíjet výzkum ve všech vědních oblastech, konkrétně chtějí například prohlubovat poznatky o technologiích, kybernetické bezpečnosti, ochraně zdraví, ale také dějinách vojenství.

Jedním z hlavních cílů je, jak zdůrazňuje Martin Pivokonský, využití výsledků v praxi: „Bezpečnostní výzkum je svým zaměřením v podstatě vždy aplikovaný. Má-li společná snaha přispět k posílení obranyschopnosti státu a ochraně obyvatel, jsou praktické aplikace nezbytné.“

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Dita Hladíková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce