
Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
04. 03. 2026
Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.
Hlavním impulzem k uzavření dohody o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou obrany je podle Martina Pivokonského z Akademické rady AV ČR rostoucí význam obranného výzkumu. Stal se totiž předmětem zájmu obranných složek státu i průmyslových partnerů.
„Spolupráci s Univerzitou obrany vnímám jako důležitý krok pro Akademii věd. Těším se na konkrétní projekty a věřím, že nám pomohou účinněji přenášet špičkové vědecké výsledky do praxe,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dodává, že v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti jde pro naši společnost o zásadní téma.
„Pracoviště Akademie věd disponující v různých oborech špičkovým know-how a hledají partnera, který by jim pomohl s uplatněním dosažených výsledků v tak důležité oblasti, jakou jsou bezpečnost a obranyschopnost. Univerzita obrany nepochybně takovým partnerem je,“ zdůrazňuje Martin Pivokonský, který má v gesci mimo jiné spolupráci instituce s Ministerstvem obrany. Dodává, že podepsání dohody zastřeší a rozšíří spolupráci, jež se dosud odehrávala na úrovni týmů.
Zacíleno na praktické aplikace
Instituce plánují rozvíjet výzkum ve všech vědních oblastech, konkrétně chtějí například prohlubovat poznatky o technologiích, kybernetické bezpečnosti, ochraně zdraví, ale také dějinách vojenství.
Jedním z hlavních cílů je, jak zdůrazňuje Martin Pivokonský, využití výsledků v praxi: „Bezpečnostní výzkum je svým zaměřením v podstatě vždy aplikovaný. Má-li společná snaha přispět k posílení obranyschopnosti státu a ochraně obyvatel, jsou praktické aplikace nezbytné.“
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Dita Hladíková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.