
Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
25. 02. 2026
Vznikající akciová společnost má usnadnit uplatnění vědeckých výsledků v praxi. Mezi první akcionáře se řadí osm pracovišť Akademie věd ČR, postupně by se měly přidat další z celkem 54 ústavů. Nová dceřiná společnost AV ČR chce nastavit transparentní postupy pro zakládání technologických firem a definovat jasná pravidla pro vstup externího kapitálu do projektů. Záměr ve středu 25. února 2026 novinářům představili předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a místopředsedkyně Ilona Müllerová.
Vznik ambiciózního projektu potvrdila začátkem února Akademická rada AV ČR. „Dlouhodobě intenzivně hledáme cesty, jak naše vědecké výsledky prakticky využít. Vznik akciové společnosti ve stoprocentním vlastnictví Akademie věd ČR umožní profesionalizovat zakládání spin-off společností, které využívají naše výstupy, a propojí je s podnikateli a investory,“ řekl na tiskové konferenci předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Krok vytvořit robustní systém přenosu vědy do praxe přivítal Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu. „Akademie věd je největší výzkumnou institucí v České republice a musí mít vliv na směřování naší budoucnosti,“ řekl. Nová vláda podle jeho slov upravuje systém řízení vědy a výzkumu a za důležitý zlom považuje jmenování předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka členem předsednictva vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Podpora perspektivních projektů
Součástí nové iniciativy Akademie věd ČR bude inkubační program, který propojí vědecké týmy a jejich technologie se strategickými partnery. Zároveň jim umožní společně rozvíjet a komercializovat nejperspektivnější výzkumné projekty. „Máme více než padesát ústavů napříč vědními oblastmi a disponujeme obrovským množstvím výsledků. Už dnes podporujeme zakládání spin-offů a start-upů, ale do budoucna bychom chtěli tuto podporu navýšit,“ řekla místopředsedkyně Ilona Müllerová, která má transfer znalostí v Akademii věd na starosti.
Zmínila mimo jiné nástroj PRAK – Program rozvoje aplikací a komercializace, díky kterému Akademie udělila od roku 2023 téměř 33 milionů korun celkem 73 vybraným projektům. Tento program, stejně jako další aktivity směřující k přenosu vědy a výzkumu do praxe, má v gesci Centrum transferu AV ČR (tzv. CETAV), založený v roce 2016. Jeho vedoucím je Martin Smekal, který stane i v čele nově zakládané akciové společnosti.
Základní výzkum i aplikace
Akademie věd ČR je lídrem základního výzkumu v České republice, čím dál více se ale orientuje také na aplikace. V posledních letech vzniklo při ústavech AV ČR minimálně deset spin-offů, dvanáct start-upů a mnoho dalších je ve fázi přípravy. Ústavy prodaly řadu licencí ve fyzikálních, technických, biomedicínských či chemických oborech. Příjem z aplikovaného výzkumu a spolupráce s průmyslem tvoří čím dál větší část rozpočtu pracovišť AV ČR.
Nově zakládaná akciová společnost má tento trend dále posílit. Jejími akcionáři jsou v tuto chvíli Středisko společných činností AV ČR a sedm vědeckých pracovišť AV ČR: Ústav chemických procesů AV ČR, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Ústav geoniky AV ČR, Ústav molekulární genetiky AV ČR a Hydrologický ústav AV ČR.
Příklady dobré praxe přenosu vědeckých výsledků do praxe zazněly na následné konferenci. Přečíst si o ní můžete na webových stránkách Akademie věd ČR.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Osm publikací Nakladatelství Academia uspělo v soutěži Slovník roku
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
- Policy paper Akademie věd upozorňuje na rizika působení pravoslavné církve
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.









