
A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
05. 03. 2026
Čeština měla v minulosti občas na kahánku. Podobné boje teď svádějí dialekty. Zuby nehty je ale při životě udržet nelze – mluvu včetně nářečních variant je totiž potřeba „nasát“ spolu s mateřským mlékem a žádný zásah shora nezabrání jazyku, aby se vyvíjel zcela spontánně. Dobře to vědí experti z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Jak fungují mechanismy v mozku při osvojování mateřštiny i cizích řečí, zase zkoumají vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Odzvonilo biflování slovíček? A jak do sebe vstřebat nový jazyk raz dva? Přečtěte si v novém čísle A / Magazínu.

1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)
O hlavní téma se dělí dva články:
Čeština – jazyk, který zůstává sám sebou (str. 18–27) Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat?
Kolik řečí umíš… (str. 28–35) Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat?
Výběr dalších článků:
Pravěké želví puzzle (str. 36–41) Naši planetu obývá už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce?
Rozhovor: S hlavou ve hvězdách (str. 42–49) V dětství Kláru Hlouchovou trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme ve vesmíru sami. Odpovědi na podobné otázky hledá coby astrobioložka dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři.
Alchymie kvantové budoucnosti (str. 50–55) Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů.
Fotoreportáž: Procházka budovou (str. 56–61) Masivní dubová vrata a za nimi vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze je návštěvník ohromen. O překvapení není nouze ani uvnitř budovy.
Chrupavko, šlápni na plyn (str. 62–67) Lidé s trpasličí poruchou vzrůstu se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Podaří se ji jednou zcela vymýtit?
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.