Zahlavi

Znovu do terénu za bělozubkou tmavou. S výzkumem může pomoci veřejnost

15. 09. 2025

Bělozubka tmavá je v Česku stále poměrně novým druhem, o kterém se toho moc neví. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Muzea Karlovy Vary za ní proto opět vyrážejí na Chebsko. Podobně jako v předchozích letech žádají o pomoc veřejnost. Podzim a zima jsou pro pozorování bělozubek i příbuzných rejsků ideální, protože se, stejně jako myši, často stěhují do lidských obydlí.

Právě na Chebsku zaznamenal tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) bělozubku tmavou před třemi lety, v roce 2022, v České republice poprvé. Od té doby ji zde vědci pravidelně monitorují.

„Díky desítkám hlášení a fotografií od občanů jsme za poslední rok a půl potvrdili výskyt v Chebu, Ašském výběžku a v Kraslicích,“ říká vědkyně Alena Fornůsková z ÚBO AV ČR, která je v projektu mimo jiné zodpovědná za komunikaci s veřejností.

Z dat je zřejmé, že se bělozubka tmavá vyskytuje zatím pouze v Karlovarském kraji. Kraslice se staly místem s dosud nejseverněji doloženým nálezem tohoto druhu v Česku.

„Ačkoli jsme původně výzvu cílili na Karlovarsko, zapojili se občané z celé republiky. Díky těmto hlášením víme například, že bělozubka bělobřichá se rozšířila i na východ a severovýchod Čech, kde dříve zaznamenána nebyla, zatímco bělozubka šedá se na Chebsku vyskytuje jen výjimečně, přestože jinde v ČR patří k nejběžnějším druhům bělozubek. To jsou pro nás velmi cenné poznatky, kterým se budeme v dalších letech detailněji věnovat,“ doplňuje Jan Matějů z Muzea Karlovy Vary.

Znovu do terénu: čtyři týmy, původní i nové lokality
Na přelomu září a října vyrážejí čtyři paralelní týmy z ÚBO AV ČR a Muzea Karlovy Vary opět do terénu.

„Ověříme dřívější lokality z let 2023 a 2024 a zaměříme se i na nové oblasti na východě současného rozšíření. Do terénu se s námi vydají i středoškolské studentky zapojené do projektu Otevřená věda AV ČR – naučí se zde postupy sběru dat, práci v terénu a základní zpracování vzorků,“ vysvětluje Alena Fornůsková.

Přestože se bělozubka tmavá může v Česku vyskytovat více než deset let, pozornosti vědců unikala. Například se stále neví, jak rychle se šíří a jakým směrem. Další neznámou jsou vztahy s ostatními druhy. V Německu, Švýcarsku i Velké Británii tato větší bělozubka vytlačuje původní druhy bělozubek a rejsků. Jak je tomu v České republice, zatím není úplně jasné. Proto je monitoring zásadní, a aby byl dostatečně vypovídající, je nutné sbírat data co možná nejdéle.

Pozvánka na Noc vědců

Zájemci, kteří by si chtěli prohlédnout bělozubku tmavou na vlastní oči, k tomu budou mít příležitost 26. 9. v Muzeu Karlovy Vary. Během celorepublikové Noci vědců se zde od 20 hodin uskuteční přednáška Aleny Fornůskové: Nový savec v České republice – bělozubka tmavá v Karlovarském kraji, která, pokud se to podaří, bude doplněna i o ukázku živých jedinců drobných savců, včetně bělozubky tmavé.

Výzva veřejnosti: posílejte fotky, podzim a zima je ideální
Bělozubka tmavá je druh žijící v blízkosti člověka a na podzim často proniká do lidských obydlí. Vědci proto prosí veřejnost o zasílání fotografií nalezených bělozubek a rejsků s těmito údaji: co nejpřesnější lokalita, datum nálezu a série snímků – shora, z boku, zespodu a detail zadní končetiny vedle mince (pro měřítko). Tyto podklady výrazně zvyšují šanci na správné určení druhu i další vědecké využití. Kontakt pro zaslání fotografií: fornuskova@ivb.cz anebo honzamateju@seznam.cz.


Bělozubka tmavá v Česku

Během let 2023 a 2024 byla bělozubka tmavá potvrzena na 40 různých místech. Díky veřejnosti přibylo dalších osm oblastí a rovněž spousta informací o ostatních druzích bělozubek z celé České republiky.

Jen v období od prosince 2023 do ledna 2025 poslali občané přes 200 fotografií a videozáznamů drobných savců. V řadě případů je pak vědci požádali i o zaslání vzorků pro genetické ověření druhového určení.

Bělozubky připomínají rejsky, ale mají bílé zuby, viditelná ouška a na ocásku štětiny. Bělozubka tmavá se od ostatních bělozubek liší tím, že je větší, má typický ředkvičkový zápach a načervenalé tóny v kožíšku, podle kterého dostala i své latinské jméno – russula, tedy načervenalá.


O projektu a spolupráci
Monitoring bělozubky tmavé realizuje Ústav biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary v rámci Projektu regionální spolupráce AV ČR (R200932301, 2023–2025).

Kontakt:

Alena Fornůsková
Ústav biologie obratlovců AV ČR
fornuskova@ivb.cz

Jan Matějů
Muzeum Karlovy Vary
honzamateju@seznam.cz

TZ ke stažení zde.

Lokality s výskytem bělozubky tmavé

Lokality s výskytem bělozubky tmavé

Zdroj: bakalářská práce Ivy Holáskové
Při práci v terénu vědcům často asistují různá zvědavá domácí zvířata.

Při práci v terénu vědcům často asistují různá zvědavá domácí zvířata.

FOTO: ÚBO AV ČR
Bělozubka tmavá (Crocidura russula)

Bělozubka tmavá (Crocidura russula)

FOTO: Jan Matějů
Zvířata vědci chytají do živochytných pastí. Do laboratoře putuje pouze část chycených jedinců na genetické analýzy a analýzy patogenů. Zbývající vědci vypouštějí zpět do přírody.

Zvířata vědci chytají do živochytných pastí. Do laboratoře putuje pouze část chycených jedinců na genetické analýzy a analýzy patogenů. Zbývající vědci vypouštějí zpět do přírody.

FOTO: ÚBO AV ČR
Do projektu jsou zapojení i středoškolští studenti. V roce 2024 vyhrál Ondřej Smutný (dříve Vytiska) v rámci Otevřené vědy cenu poroty s projektem Zapojení veřejnosti do monitorování bělozubky tmavé v České republice.

Do projektu jsou zapojení i středoškolští studenti. V roce 2024 vyhrál Ondřej Smutný (dříve Vytiska) v rámci Otevřené vědy cenu poroty s projektem Zapojení veřejnosti do monitorování bělozubky tmavé v České republice.

FOTO: ÚBO AV ČR
Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Muzea Karlovy Vary v terénu v Nebanicích v roce 2024

Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Muzea Karlovy Vary v terénu v Nebanicích v roce 2024

ZDROJ: ÚBO AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce