Zahlavi

Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají

08. 01. 2026

Více než čtyři z deseti, skoro 42 % Čechů nemá, nechce mít anebo nedokáže pojmenovat svůj životní vzor. Těm, kteří jmenovali konkrétní osobu, jsou pak inspirací nejčastěji rodiče a z politiků Petr Pavel. V průzkumu Psychologického ústavu AV ČR a agentury Median odpovídalo více než tisíc respondentů.

Nový rok často inspiruje ke změnám.  U koho hledat inspiraci a životní příklady? Podobnou otázku položili psychologové vloni na podzim 1106 respondentům z národního vzorku občanů České republiky.

Velká část populace vzor nemá

Dotaz „Vybavíte si člověka, který vám je vzorem?“ byla většina lidí schopna konkrétně zodpovědět. Přesto více než 26 % lidí popřelo, že by nějaký vzor měli, odpověděli „nikdo“, „žádný vzor nemám“. Odpověď dalších 9 % zněla nejistě s tím, že si žádné jméno nedokážou vybavit („nevím“), a téměř tři procenta uvedla, že jsou vzorem sami sobě. Další tři procenta odpověděla vyhýbavě, často vyslovením nějaké žádoucí vlastnosti, ale bez jmenování konkrétního člověka.

„Celkem tedy 41,9 % respondentů na otázku nedokázalo či nechtělo konkrétně odpovědět nebo se odpovědi vyhnulo,“ shrnuje Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Vzorem rodiče i prezidenti

Většině lidí ale nedělalo problém si někoho konkrétního vybavit, případně i vyzdvihnout, proč si právě jeho váží. Největší skupinu zmíněných osob tvořili rodinní příslušníci, uváděl je každý pátý respondent (20 %) – nejčastěji rodiče, tedy otec (6 %), matka (6 %) nebo i oba rodiče společně (4,5 %). Zmíněni byli také dědeček a babička (po 1 %), daleko méně často sourozenci, tety a sestřenice, v jednom případě byla uvedena tchyně.

„Otcovská figura byla jako vzor zmíněna trochu častěji (64×) než osoba matky (59×), ale to ve velkých číslech není významný rozdíl. Zajímavější je porovnat odůvodnění a také použitý slovník. V případě matky respondenti mluvili nejčastěji o „mamince“ (19×), na druhé straně byla drtivá převaha zmínek o „otci“ (45×), „táta“ či „tatínek“ byla daleko méně často volená slova,“ popisuje Martina Klicperová.

Ve sféře mimo přímou osobní známost se na předním místě (v 19 %) umístili politici. Šlo o více i méně známá jména z Čech i ze zahraničí, postavy historické i současné.

„Paleta jmenovaných politiků byla skutečně pestrá, šlo o desítky různých jmen, od Karla IV. a Marie Terezie přes W. Churchilla, E. Háchu, F. Kriegla, chartistku D. Němcovou, popravenou M. Horákovou, R. Reagana a V. Zelenského až po A. Hitlera,“ vyjmenovává Martina Klicperová.

V kategorii politiků se v čele umístili čeští prezidenti a politici ze současného politického dění. Absolutní prvenství mezi nimi zaujal se 76 hlasy prezident Petr Pavel (skoro 7 % všech odpovědí). Získal více než dvojnásobek odpovědí než další prezident v pořadí Václav Havel (30 hlasů) a šestinásobek hlasů než třetí v pořadí T. G. Masaryk (13 hlasů). Vysoko se umístili také A. Babiš a T. Okamura (12 a 8 hlasů).

Gott, Schwarzenegger, Ježíš i Jágr

Dalším širokým okruhem, ve kterém respondenti nacházeli osobní vzory, byla kategorie umění (64 hlasů, 6 %). Prvenství v ní drží Karel Gott (8 hlasů) těsně následován Zdeňkem Svěrákem (7 hlasů) a dále Arnoldem Schwarzeneggerem, Karlem Krylem, Ondřejem Vetchým a Keanu Reevesem.

Necelá tři procenta (29 respondentů) volila vzory z duchovní sféry (především Ježíše – 7 hlasů) a dvě procenta lidí jmenovala životní příklady ze sportu (10 hlasů pro Jaromíra Jágra).

Výsledky ukazují, že pokud životní vzory přiznáváme, nejsilnější inspiraci nám dávají morální příklady našich nejbližších (otce, maminky) a z obecně známých osob to nejčastěji bývají politici (prezidenti) a oblíbení umělci. Sportovci (s výjimkou J. Jágra), podnikatelé, vojáci, humanitární pracovníci, vědci či literáti jsou spíše v pozadí,“ shrnuje Martina Klicperová.

Kontakt:

Martina Klicperová
Psychologický ústav AV ČR
klicperovabaker@gmail.com

Odpovědi na otázku

TZ a podrobnější data ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce