
Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě
12. 11. 2025
Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která zkoumá, jak se vzdělání přenáší mezi třemi generacemi napříč evropskými zeměmi. Studie ukazuje, že děti ze vzdělanějších rodin mají stále výrazně větší šanci dosáhnout vyššího vzdělání než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Jaké jsou důsledky nízké vzdělanostní mobility a které mechanismy ji dlouhodobě ovlivňují?
Ve většině evropských zemí se během 20. století délka školní docházky výrazně prodloužila – lidé narození před rokem 1920 měli v průměru 6 let vzdělání, zatímco generace narozená v 70. letech už přes 12 let. Ženy zaznamenaly větší nárůst než muži.
Zároveň se v čase zvyšovala i mezigenerační mobilita – tedy schopnost jednotlivců dosáhnout vyššího vzdělání než jejich rodiče. Statistický vztah mezi vzděláním generací narozených v 10. a 40. letech 20. století byl výrazně silnější než mezi generacemi 40. a 70. let, což znamená, že ve většině evropských zemí se šance na vzdělanostní vzestup v průběhu století zlepšovaly. Výjimku tvoří bývalé socialistické země, zejména východní Německo a Česká republika, kde se mezigenerační mobilita v čase nezvyšuje – vliv rodinného původu na dosažené vzdělání zde zůstává silný.
Zajímavé rozdíly pozorujeme mezi bývalými socialistickými zeměmi a zbytkem Evropy. Po roce 1990 dochází v Česku a ve východním Německu k výraznému posílení vazby mezi vzděláním rodičů a dětí, což naznačuje pokles mezigenerační vzdělanostní mobility.
„V České republice se po transformaci zvýšila vazba mezi vzděláním rodičů a dětí. Jinými slovy, vzdělání se dnes dědí víc než dřív. Může to souviset s rostoucí návratností vzdělání, ranou selekcí žáků do víceletých gymnázií nebo se zkrácením povinné školní docházky pouze na úroveň základní školy,“ vysvětluje spoluautorka studie Miroslava Federičová.
Podle výsledků tzv. mediační analýzy hraje vzdělání rodičů klíčovou roli: vysvětluje 57 % přenosu vzdělání mezi generacemi. Dalších 31 % ovlivňuje vzdělání a socioekonomické zázemí prarodičů. Vliv prarodičů je nejslabší právě v bývalých socialistických zemích, což je v souladu se snahou komunistického režimu výrazně snížit nerovnosti u nejstarší sledované generace.
V evropském průměru tedy platí, že vzdělání není jen výsledkem osobní snahy, ale i rodinného zázemí a historických podmínek. V severských zemích, kde vzdělávací systém lépe vyrovnává nerovnosti, je mobilita tradičně nejvyšší. Naopak v německy mluvících zemích a v jižní Evropě se úroveň vzdělání mezi generacemi přenáší výrazněji. Negativním důsledkem nízké vzdělanostní mobility jsou nerovnosti přetrvávají napříč generacemi a vzdělávací systém, který selhává ve své roli nástroje sociálního vzestupu.
Více informací:
Miroslava Federičová
miroslava.federicova@cerge-ei.cz
Filip Pertold
filip.pertold@cerge-ei.cz
Lucie Zapletalová
lucie.zapletalova@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
- Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
- Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
- Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
- Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR
- Z učebnic rovnou do terénu: nová soutěž v Opavě láká mladé archeology
- Písňovna.cz: Internetový portál oživuje dědictví českých lidových písní
- Do Akademie věd putují dva nejprestižnější granty
- Akademie věd ocení čtyři významné osobnosti české vědy čestnými medailemi
- Důležitý krok na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.