
Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
15. 01. 2026
Staré stromy, zejména duby, jsou klíčem k zachování přírodní rozmanitosti našich lesů. Poskytují totiž útočiště tisícům vzácných a ohrožených druhů. Právě na jednom z takových stromů se po více než sto letech podařilo vědcům objevit lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), jednoho z nejvzácnějších evropských brouků. Dosud byl znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a střední Evropy, na našem území byl nalezen jen jednou v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Od té doby byl nezvěstný. Až v roce 2022 našli vědci jeden exemplář na starém dubu v chráněné krajinné oblasti Soutok nedaleko zámečku Pohansko.
Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae (tzv. lesknáčkovití) s typickým lesklým povrchem těla. Je vázaný na staré duby, kde žije pod kůrou v chodbičkách kůrovců, kterými se živí. „Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země. Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů. Problém je, že rychle mizí,” říká Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Mohutné duby, tzv. staroduby, potřebují světlo a prostor. Lesní pastva a další tradiční způsoby hospodaření, které udržovaly lesy světlé a tak umožňovaly růst mohutných stromů, byly opuštěny koncem 19. století. Regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim. S takovými změnami se staré stromy vyrovnávají jen těžko.
Staroduby v CHKO Soutok představují jedince dřevin, které se před více než sto lety rozhodli Liechsteinové zachovat při lesnickém hospodaření a rozsáhlých krajinářských úpravách. Stromy dnes postupně odumírají a donedávna to vypadalo, že mohutné, staré duby ze Soutoku zmizí. V roce 2007 ale začali lesníci ze státního podniku Lesy České republiky na popud a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ponechávat na pasekách stojící stromy, konkrétně 100 stromů na 10 hektarů pasek. Většina jich přežila, rychle přirůstají a dnes jsou jich tisíce.
„V lesních okrajích přiléhajících k loukám a v hustých porostech financujeme uvolňování biologicky hodnotných starých stromů. V posledních letech jsou také postupně prosvětlovány lesy s významným zastoupením dubů. V budoucnu se chceme zaměřit na výchovné zásahy v mladších porostech. Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů a i ve vzdálenější budoucnosti budeme moci tyto ikonické organismy CHKO Soutok nadále obdivovat,” doplňuje Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR výčet opatření, která ve spolupráci s lesníky cílí na zachování biologicky hodnotných stromů.
Zachování mohutných dubů prospívá nejen biodiverzitě. Pomáhá také zachovat krajinářskou a estetickou hodnotu území. Mohutné duby byly součástí zdejší krajiny od nepaměti.
„Na přelomu tisíciletí to se starými duby v lužních lesích a jejich obyvateli vypadalo bledě, je skvělé, že situace se díky spolupráci lesních hospodářů a ochrany přírody postupně mění. Věřím že i v budoucnu bude mít ochrana přírody dostatečné finanční prostředky, aby mohla uchování mohutných stromů v CHKO Soutok podporovat,” dodává Čížek.
Kontakt:
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody, Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, cizek@entu.cas.cz
Ing. Vladan Riedl, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Soutok,
vladan.riedl@aopk.gov.cz
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@aopk.gov.cz
Přečtěte si také
- Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
- Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
- Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
- Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.