Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu

Zoonotický virus LCMV, který se může přenášet z hlodavců na člověka, je v populacích myši domácí obecně vzácný. Na místech, kde se však vyskytuje, může přetrvávat po desetiletí. Tento jev popsali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na základě dlouhodobého výzkumu v západních Čechách. Výsledky byly publikovány
v mezinárodním časopise Zoonoses and Public Health.

Vědci se zaměřili na virus lymfocytární choriomeningitidy (LCMV), který se přirozeně vyskytuje u hlodavců, především u myši domácí, jež je jeho hlavním hostitelem. U lidí většinou způsobuje mírné nebo bezpříznakové onemocnění, a proto bývá v klinické diagnostice často přehlížen. U některých skupin však může vést k vážným zdravotním komplikacím, včetně fatálních zánětů mozku nebo poškození plodu při infekci v těhotenství. Dlouhodobé chování tohoto viru v přírodních populacích přitom dosud nebylo dostatečně prozkoumáno.

Vědecký tým analyzoval vzorky myší domácích sbírané v jedné oblasti západních Čech v průběhu 24 let, od roku 2000 do roku 2023. Pomocí molekulárních metod a celogenomového sekvenování autoři sledovali nejen samotnou přítomnost viru, ale také změny jeho genetické struktury v čase a prostoru.

Jak se virus udržuje v přírodě

Výsledky ukazují, že virus se v jedné lokalitě vyskytoval opakovaně po celé sledované období. Genetická analýza nicméně naznačila, že jeho přetrvávání není statické – virus se může vyměňovat mezi sousedními populacemi myší, a to i přes jejich relativně omezený pohyb v krajině.

„Prokázali jsme, že i velmi lokálně rozšířený virus může v přírodních podmínkách přetrvávat desítky let. To je důležité nejen z hlediska virologie, ale i pro pochopení dlouhodobých rizik pro lidské zdraví,“ říká Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí týmu z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR).

Zásadní roli v tomto procesu hraje pravděpodobně samotná biologie hostitele. Myši domácí žijí v malých, relativně uzavřených skupinách a virus se u nich může přenášet také z matky na potomstvo. Tento tzv. vertikální přenos umožňuje viru dlouhodobě přežívat v konkrétním místě i bez nutnosti častého přenosu mezi dalšími oblastmi.

„Vertikální přenos v kombinaci s prostorovou strukturou populací myší vytváří podmínky, které umožňují viru dlouhodobě existovat v krajině, aniž by jej šlo snadno zachytit,“ doplňuje Joëlle Goüy de Bellocq.

Dopady na veřejné zdraví

Z hlediska veřejného zdraví je klíčové, že riziko nákazy člověka je sice geograficky omezené, ale časově stabilní. To znamená, že i po mnoha letech může virus v dané oblasti znovu představovat potenciální hrozbu.

„Naše výsledky ukazují, že cílený monitoring a lokální opatření zaměřená na kontrolu myších populací mohou být velmi účinným nástrojem ke snížení rizika přenosu tohoto viru na člověka,“ uzavírá Alena Fornůsková, spoluautorka studie z ÚBO AV ČR.

Studie zároveň zdůrazňuje význam dlouhodobého sběru vzorků a archivace biologického materiálu, bez nichž by podobné analýzy nebyly možné. Výzkum tak přispívá nejen k poznání ekologie virů přenosných ze zvířete na člověka, ale i k efektivnějším strategiím ochrany veřejného zdraví.

Odkaz na publikaci: https://doi.org/10.1111/zph.70028

Kontakt:                   

Mgr. Alena Fornůsková, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
fornuskova@ivb.cz                    

Přečtěte si také

• Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
• Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
• Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
• Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
• Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
• Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce
• Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
• Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
• Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně