Zahlavi

V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

01. 12. 2025

V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna.

Konference se letos zúčastní 48 odborníků z celého světa. Úplný seznam účastníků je dostupný na https://axro.cz/index.php/conference/participants/. Konference je určená zástupcům výzkumných organizací, ale i inovativních firem. Propojení vědy a průmyslu je jedním z témat konference. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference https://axro.cz/. Abstrakty jednotlivých příspěvků jsou k dispozici na https://axro.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/.

Hlavní tematické okruhy a významné přednášky

Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.

SMILE

Na konferenci zazní příspěvky o evropsko-čínské misi SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), která nedávno úspěšně prošla kvalifikačními a letovými zkouškami. Jejím cílem je poprvé poskytnout ucelený globální obraz toho, jak Země reaguje na sluneční vítr, proudy nabitých částic a výrony záření ze Slunce. K pozorování bude využívat rentgenové a ultrafialové kamery, detektory částic a magnetometry. Sonda nedávno dokončila desetiměsíční fázi integrace a testování, probíhající od listopadu 2024 do září 2025 v technologickém středisku ESA ESTEC v nizozemském Noordwijku. Nyní je připravena k transportu a k finálním přípravám na start. Vypuštění zajistí raketa Vega-C z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Přesný termín startu během stanoveného okna bude upřesněn začátkem roku 2026. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR se na projektu podílejí tzv. sekundární vědou, a to výzkumem kosmických rentgenových zdrojů.

NewAthena

Na programu bude také příspěvek o evropské vlajkové misi NewAthena, která má následovat úspěchy předchozích evropských rentgenových observatoří a zásadně posílit vědecké možnosti v oblasti vysokoenergetické astrofyziky. Mise je navržena ke studiu „žhavého a energetického vesmíru“, tedy černých děr, vývoje galaxií a hmoty v extrémních podmínkách. Představuje výrazně přepracovanou verzi původního konceptu Athena. Na přípravě mise se účastní i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.

Mise THESEUS

Součástí programu bude také představení konceptu mise THESEUS (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor), připravované observatoře ESA určené k monitorování vysokoenergetických tranzientních jevů ve vesmíru. THESEUS se zaměří zejména na záblesky gama záření (GRB) vytvořené během první miliardy let po velkém třesku, ale i na přesnou lokalizaci zdrojů gravitačních vln, neutrin a dalších přechodných vesmírných jevů. Na projektu spolupracuje široké konsorcium evropských institucí, mezi ně se také řadí tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT – doktorand z této univerzity představí analýzu rozsáhlých astronomických databází za použiti moderních metod strojového učení. Velmi silně je na konferenci zastoupena i astrofyzikální sekce s výrazným podílem teoretické astrofyziky kompaktních objektů představená příspěvky vědců z Astronomického ústavu AV ČR a Slezské univerzity v Opavě.

Mise eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry Mission) je poté, co Evropa spolupráci odřekla, téměř výlučně čínská rentgenová observatoř. Zaměřuje se na studium hmoty v extrémních podmínkách – při vysoké hustotě, silné gravitaci a intenzivních magnetických polích. Jejím cílem je zkoumat černé díry, neutronové hvězdy a další kompaktní objekty a umožnit testování fyzikálních zákonů v extrémních prostředích. Start mise je plánován na začátek 30. let tohoto století.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Tradice konference AXRO

Konference AXRO se v Praze koná tradičně v adventním období a během let si vybudovala pověst významného mezinárodního setkání odborníků v oblasti rentgenové optiky. Letošní ročník potvrzuje její dlouhodobou prestiž a navzdory složité situaci ve světě letošní setkání zároveň ukazuje, že spolupráce je klíčem k vědeckému pokroku.

Kontakt:

prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Astronomický ústav AV ČR 
E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce