
Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
05. 03. 2026
Už Karel Jaromír Erben se obával, že nářečí nepřežijí konec 19. století. Máme rok 2026 a moravské kuchařky nabírají polévku šufánkem, na Táborsku míchají obsah hrnce měchačkou a ve východních Čechách vydlabávají bylinky pajzákem. Dialekty přesto procházejí vývojem a je otázkou, jaká je čeká budoucnost. Bohatství a rozmanitost regionální mluvy stejně jako její postupné mizení představuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Do poloviny června si ji bezplatně můžou prohlédnout návštěvníci Galerie Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
Označuje slovo cibéba cibuli, rozinku nebo pěnkavu? Bé je správně. Tuto kvízovou otázku i další podobné můžete zkusit zodpovědět právě na výstavě, která se dnes, ve středu 4. března 2026, otevírá veřejnosti.
Expozice je sice postavena hlavně na textech, protože o ty jde při výzkumu dialektů především, přesto se organizátoři snažili o co nejvíce interaktivní pojetí. Vedle nezbytných výstavních panelů připravili také gauč a křesílka se stolkem, kde může každý návštěvník vyplnit dotazník, a tím se zapojit do jazykovědného šetření. Zároveň má možnost přilepit na velkou nástěnnou mapu lísteček s výrazem, který se používá právě v regionu, odkud pochází.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek na vernisáži uvedl, že výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Okem i uchem
Návštěvníka upoutají velkoformátové mapy nářečí i audiokoutek s autentickými hlasy z regionů. Vědci disponují velkým množstvím zvukových stop z prvního celoúzemního výzkumu nářečí před padesáti lety. Dialektologové tehdy natáčeli s respondenty z nejstarší generace, mnohdy narozenými ještě v druhé polovině 19. století. Archiv se zároveň doplňuje o aktuální nahrávky, což umožňuje srovnání v čase a sledování vývoje mluvy v krajích.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací,“ říká dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR, jedna z hlavních autorek výstavy.

Martina Ireinová zavzpomínala, že vztah k výzkumu nářečí si vybudovala při studiu bohemistiky v Brně. Vedle ní stojí Jakub Koníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
A jak mluvíte vy?
Mapy nářečí, které ukazuje výstava, znázorňují situaci v minulosti a současnosti. Na podobě atlasu budoucnosti se ale může podílet každý z nás. Stačí kliknout na web Mapovaninareci.cz a připojit se k dosavadním více než šesti tisícovkám respondentů. Odborníci vítají další zájemce. Čím více odpovědí totiž získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
Organizátoři připravili výstavu u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR (vznikl v únoru 1946). Zkoumání nářečí je úkolem brněnského dialektologického oddělení, které je téměř od začátku součástí právě tohoto jazykovědného institutu.
Výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí začíná 4. března a končí 15. června 2026. Počítá se s několika komentovanými prohlídkami. Téma může být zajímavé mimo jiné pro školy, kontakty pro domluvení organizované návštěvy jsou na webových stránkách Galerie Věda a umění.

Vernisáž se konala v úterý 3. března 2026, v předvečer otevření pro veřejnost. Expozice je přístupná bezplatně každý všední den od 10 do 18 hodin.
Obsahově expozici připravili odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, produkčně pak Středisko společných činností AV ČR.
O vývoji českého jazyka, vztahu obrozenců k nářečí i výzkumu dialektů si můžete přečíst více v hlavním tématu čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín, který vychází tento čtvrtek 5. března. Už teď je možné si poslechnout článek v audiopodobě:
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















