
Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
15. 01. 2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.
Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, ale často i přívalové srážky, které patří k nejničivějším dopadům těchto bouří. Tým vědců zkoumal, zda se náhlý přísun velkého množství vody během cyklón projeví v růstu stromů a zda lze tyto události z letokruhů zpětně vyčíst.
Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého monitoringu tvorby dřeva vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Výzkum ukázal, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a dlouhodobě je „ukládat“ do své růstové struktury.
Při srovnání s moderními měřeními zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září. To je na poměry klimatických rekonstrukcí, především extrémních událostí, jakými jsou tropické cyklóny, mimořádně silný vztah. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.
Co se mění od 40. let a proč na tom záleží
Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento nárůst variability je statisticky propojen se změnami Pacifické dekádní oscilace – přirozeného kolísání podmínek v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.
Lepší pochopení historické variability extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v regionech ohrožených tropickými bouřemi. „Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor této studie.
Více informací
Communications Earth & Environment: Enhanced tropical cyclone precipitation variability is linked to Pacific Decadal Oscillation since the 1940s.
Kontakt:
RNDr. Jan Altman, PhD.
Oddělení funkční ekologie
jan.altman@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
- Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
- Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
- Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
- Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.