Prémie Otto Wichterleho pro rok 2024
13. 06. 2024
Dvě desítky mimořádných mladých vědeckých talentů dnes získávají prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2024. Slavnostní ceremoniál se uskuteční v sídle Akademie věd ČR ve čtvrtek 13. června 2024, ceny laureátům předá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých oborech, jsou nositeli vědeckých titulů (CSc., Dr., Ph.D., DrSc.) a v době podání návrhu nepřesáhli věk 35 let, přičemž se do této doby nezapočítává rodičovská dovolená.
„Talentovaní mladí vědci a vědkyně potřebují na prahu své vědecké kariéry výraznější podporu. Řada z těch, které Akademie věd ocenila Wichterleho prémií před deseti dvanácti lety, dnes stojí na špičce svého oboru. I dnešní laureáti jsou budoucností české vědy,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Prémie pro mladé vědecké pracovníky ve svém názvu nese jméno profesora Otto Wichterleho na památku vynikajícího českého chemika světového formátu, jenž se stal po listopadu 1989 prezidentem Československé akademie věd.
Uděluje se od roku 2002 a je spojená s finanční odměnou 330 tisíc korun rozložených do tří let. Dosud ji obdrželo na 520 laureátů a laureátek.
Přečtěte si také
- Jak evropská jezera čelí klimatické změně?
- Zaměstnanci státu a státní úředníci: kde pracují a za kolik?
- Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
- Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.