Zahlavi

Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti

09. 09. 2026

Dril, přísný režim, šikana, ale i kamarádství a pouta na celý život. Nová expozice Služba vlasti: Každodennost povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) přináší svědectví o tom, co branci zažívali denně mezi budíčkem a večerkou i jak se základní služba proměňovala v čase. Návštěvníky pomyslně provází čtyřiadvacítka vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu v Galerii Věda a umění, jejíž vernisáž se uskutečnila 8. září 2026, připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Zhlédnout ji můžete do 18. listopadu 2026, vstup je zdarma.

„Výstava pokrývá 136 let povinné vojenské služby. Za tu dobu se na našem území vystřídalo několik státních útvarů a také několik protikladných politických režimů. Vojna – jako jedna z mála institucí – zůstala,“ uvedl při slavnostním zahájení místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Nejvíc ho dle jeho slov na samotné koncepci zaujalo, že není přehlídkou uniforem, předpisů ani zbraní. Tedy toho, co pravděpodobně každého napadne jako první, když se řekne „vojna“ nebo „armáda“.

Autoři se záměrně nevěnují válečným bitvám, ale období míru, každodennosti. Kladou si otázku, co povinná vojna pro miliony odvedenců, kteří jí prošli, skutečně znamenala: jak vypadaly vojenský výcvik a stravování, jak vznikaly kamarádství i šikana, jak vojáci udržovali kontakt s domovem nebo čím si krátili volný čas. Právě v této každodennosti se po desetiletí formoval vztah jednotlivce ke státu, armádě i k sobě samému.

vernisáž - Ondřej Beránek
Hosty na vernisáži přivítal místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek. Následně hovořila také ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová (v první řadě).

„Pro většinu mužů představovala vojna pomyslný přechodový rituál dospělosti – odloučení od domova a vstup do uzavřeného světa s vlastními pravidly, jazykem i denním režimem,“ říká kurátor výstavy Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Vojáci v nadživotní velikosti
Expozice je rozdělena do čtyř historických období – od zavedení všeobecné branné povinnosti v habsburské monarchii roku 1868 až po její zrušení v České republice na konci roku 2004: 1868–1918 (habsburská monarchie), 1918–1948 (první a třetí republika), 1948–1989 (státní socialismus) a 1989–2004 (transformace a profesionalizace armády).

Každé z nich představuje šest panelů (vojáků) věnovaných různým aspektům vojenské každodennosti. Návštěvníci tak můžou porovnat, co se na vojně v čase měnilo – a co navzdory všem dějinným zlomům zůstávalo až pozoruhodně stejné.

Jiří Hlaváček
Kurátor výstavy Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Návštěvníkům jsou k dispozici rovněž doprovodné zvukové a obrazové záznamy, mapy a infografiky. Vystavené dokumenty, fotografie a trojrozměrné předměty pocházejí ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha, Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu, Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Archivu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Českého rozhlasu, České televize a České tiskové kanceláře. Expozice je výstupem projektu, který finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR v programu NAKI III.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

01_vojna

01_vojna

02_vojna

02_vojna

03_vojna

03_vojna

04_vojna

04_vojna

05_vojna

05_vojna

06_vojna

06_vojna

07_vojna

07_vojna

08_vojna

08_vojna

09_vojna

09_vojna

10_vojna

10_vojna

11_vojna

11_vojna

12_vojna

12_vojna

13_vojna

13_vojna

14_vojna

14_vojna

15_vojna

15_vojna

16_vojna

16_vojna

17_vojna

17_vojna

18_vojna

18_vojna

19_vojna

19_vojna

20_vojna

20_vojna

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce