Zahlavi

PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové

09. 09. 2025

Šikana je typem agrese, pro který je typická asymetrie sil. Co to přesně znamená a kdy se takové chování nevyplácí? Je vždy dobré se zastat oběti? Budou někdy školy úplně bez šikany? Psycholožka Lenka Kollerová přináší hluboký vhled do této problematiky a představuje výzkum laboratoře sociálního a emocionálního vývoje Psychologického ústavu AV ČR, kde se svým týmem studuje vrstevnické vztahy mezi dospívajícími hlavně ve školním prostředí. Sledujte náš podcast nově i ve videu: na Spotify i YouTube.

Agrese a s ní spojená šikana je určitým druhem chování, k němuž v kolektivu třicítky dětí může běžně docházet. Školy tak musí být připravené na to, že se šikana může pořád znovu objevovat a nezmizí. „Učitelé jsou informovaní dobře a mohli by si víc věřit. Někdy se totiž bojí, že budou intervenovat špatně. Myslím si, že potřebují nějaké povzbuzení a podporu, která by měla přicházet i od ředitelů škol,“ říká v podcastu Lenka Kollerová.

Moderace: Jitka Kostelníková / Střih videa: Magdalena Zindulková / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Lenka Kollerová

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce