PODCAST: O chování lidí v době pandemie a ekonomických experimentech
19. 05. 2021
Ekonomka Julie Chytilová z CERGE – společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy – v podcastu A / Věda na dosah odpovídá, co vše ovlivňuje chování lidí a jak se to dá změřit. Dozvíme se, jak souvisejí odčervovací pilulky s úspěchy ve škole, jestli se muži a ženy rozhodují odlišně nebo proč u nás vlivem pandemie covidu-19 podléhají depresím především mladí lidé.
Všechny epizody podcastu A/ Věda na dosah si můžete poslechnout na našich webových stránkách a na hlavních podcastových platformách:
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- PODCAST LIVE: Zvedá se vítr. Jak bouří příroda a jak my?
- PODCAST: Divoký Západ i romantika. Výlet do Sudet s etnologem Jiřím Woitschem
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.