Zahlavi

PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?

16. 05. 2025

Jak se žije vědcům a vědkyním s nejistotou? Patří vůbec do vědy a jak si s ní počít při komunikaci výsledků? Kde badatelé a badatelky čerpají sílu s nejistotou koexistovat a musí být vždy negativní? Poslechněte si záznam diskuze z olomouckého festivalu AFO a zjistíte, jakou nejistotu zažil evoluční biolog Karel Janko při výpravě na Antarktidu, jak výzkumnice udržitelnosti Zuzana Harmáčková pracuje s hypotézami při práci v terénu, proč si biofyzička Vladimíra Petráková hledá do týmu lidi, kteří jsou schopni nejistotu zvládnout, a kdy fyzik Martin Ledinský objevil něco náhodou. 

Nahráno živě na Academia Film Olomouc // Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Zuzana Harmáčková 
V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR vede oddělení sociálně-analytické analýzy. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě sociálních studií MUNI.

Karel Janko
Je milovníkem Antarktidy a severských zemí, kde se věnuje studiu ledovců a jejich ekosystémů. V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR vede laboratoř nemendelovské genetiky a zabývá se hlavně alternativními způsoby rozmnožování, které zkoumá jak na teoretické úrovni pomocí matematických modelů, tak prakticky, například u sekavců, ryb žijících v říčkách po celé Evropě.  

Martin Ledinský
Ve Fyzikálním ústavu AV ČR vede skupinu tenkých vrstev pro fotovoltaické aplikace. Aktivně se snaží pomoct návratu výroby křemíkové fotovoltaiky do EU a fascinují ho halidové perovskity, nové nadějné materialy pro tenkovrstvou fotovoltaiku. Popularizuje fyziku, zejména fotovoltaiku, na mateřských, základních, středních i vysokých školách.

Vladimíra Petráková
Vede výzkumnou skupinu v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Dříve působila na Svobodné univerzitě v Berlíně v oboru fyzika pevných látek a biochemie. Zabývá se interakcí fluoroforů a plasmonických nanočástic pro aplikace v superrozlišovací mikroskopii. Věnuje se také podpoře rovných příležitostí ve vědě a spoluzaložila Czexpats in Science

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jan Hromádko, AFO

AFO

AFO

AFO

AFO

AFO

AFO

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce