Zahlavi

PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová

09. 12. 2025

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítci a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách?

33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce