Zahlavi

Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI

11. 02. 2026

Registrovaná nezaměstnanost v lednu 2026 podstatně rostla. Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, Vysokým tempem se zvyšuje i dlouhodobá nezaměstnanost. Autory studie think tanku IDEA jsou Jakub Grossmann a Daniel Münich.

Celá analýza včetně grafů ke stažení zde.

SHRNUTÍ:

  • Registrovaná nezaměstnanost v lednu ’26 podstatně rostla. Za nárůst mohou jak sezonní efekty, tak i změny podpory v nezaměstnanosti platné od 1. 1. 2026. Rozdíl mezi počtem příchozích a odchozích na úřadech práce byl výrazně vyšší než v lednech posledních let (Graf 2). Přesto patří nezaměstnanost v ČR stále k nejnižším v EU27.
  • Podíl nezaměstnaných na úřadech práce v populaci 15–64 let na konci ledna ’26 (5,1 %) se oproti před-covidovému lednu ’19 zvýšil o 1,9 procentního bodu (p. b.): u mužů o 1,6 p. b., více u žen o 2,1 p. b. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi muži ženami se díky sezónním efektům v posledních měsících snížil.
  • Dlouhodobá nezaměstnanost je z pohledu sociálního a veřejných politik mnohem důležitější fenomén než nezaměstnanost celková nebo krátkodobá. Dlouhodobá nezaměstnanost od ledna ’25 roste vysokým tempem a vrací se k úrovním roku 2017.
  • Nejvyšší míru nezaměstnanosti dlouhodobě vykazují Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s odstupem následováni Úředníky a Pracovníky ve službách a prodeji. Naopak nejlépe si dlouhodobě vedou Řídící pracovníci a Specialisté.
  • Vyšší míru nezaměstnanosti nadále vykazují nejmladší a nejstarší věkové skupiny, ženy navíc ve středním věku typickém pro mateřství. To se promítá i do větších rozdílů v míře nezaměstnanosti mladších mužů a žen. Meziroční tempo nárůstu počtu nezaměstnaných se napříč věkovými skupinami liší, nepatrně vyšší je u žen.
  • Výraznější meziroční tempo nárůstu nezaměstnaných zaznamenali lidé s vyšším odborným a s vysokoškolským vzděláním, zejména ženy.
  • Během prvních 3 měsíců nezaměstnanosti byla pravděpodobnost jejího ukončení výrazně nižší než před nástupem pandemie covid-19. Znatelně poklesla pravděpodobnosti ukončování nezaměstnanosti 4–6 měsíce po jejím začátku.
  • Kraje s nejvyššími podíly nezaměstnaných jsou již tradičně Ústecký a Moravskoslezský. Nejvyšší tempo nárůstu počtu nezaměstnaných od nástupu covid-19 zaznamenaly kraje Ústecký (+3,3 p. b.), Karlovarský (+3,2 p. b.) a Liberecký (+2.8 p. b.).

Kontakt:
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz
+420 602 698 440

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce