
Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
12. 03. 2025
Vědecký tým Pavla Majera z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul novou látku s potenciálem léčit autoimunitní onemocnění alopecia areata, které se projevuje vypadáváním vlasů a vznikem lysin. Výsledky tohoto výzkumu, publikované ve významném časopise Journal of Medicinal Chemistry, potvrzují účinnost série proléčiv na bázi derivátů itakonové kyseliny. Existuje navíc vysoká šance, že látky bude možné podávat ve formě tablet a nejen masti.
Itakonová kyselina neboli itakonát je přírodně se vyskytující látka s protizánětlivými účinky, která ovlivňuje imunitní systém. Slabinou itakonátu ovšem je, že obtížně proniká do buněk. Tým Pavla Majera, který se vývojem léku na alopecii zabývá už několik let, překonal tuto překážku pomocí proléčiv, tedy látek, které se na aktivní léčivo přeměňují až v organismu.
"Připravili jsme sérii proléčiv, z nichž minimálně dvě vykazují vysokou účinnost. Testy na myších potvrdily, že se látky dobře vstřebávají a uvolňují léčivou složku v kůži ve správné koncentraci. Naše deriváty itakonátu by tak mohly představovat zcela novou metodu léčby alopecie," říká Pavel Majer.
Alopecia areata je autoimunitně podmíněné onemocnění, při němž imunitní systém napadá vlasové folikuly, což vede k jejich zánětu a následně k vypadávání a zhoršenému růstu vlasů. Tato choroba postihne během života asi 2 % populace, převážně ženy, a je druhou nejčastější příčinou vypadávání vlasů hned po androgenní alopecii (plešatosti). Současná léčba je založená hlavně na kortikoidech, které ale mají řadu vedlejších účinků.
Vědecký tým z ÚOCHB ve spolupráci s laboratořemi Barbary Slusher a Louise Garzy z Univerzity Johnse Hopkinse prokázal, že nové látky můžou pacientům s alopecií podstatně ulevit. Ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka k tomu poznamenává: „Spolupráce s biology na Johns Hopkins University v Baltimore je dlouhodobá a úspěšná, důkazem je i tento výzkum. Alopecie není smrtelná nemoc, jako jsou AIDS nebo nádorová onemocnění, ale trápí mnoho lidí. Úspěšná terapie může zvýšit kvalitu jejich života, a navíc přinést ÚOCHB zajímavé licenční příjmy".
Aktuální článek navazuje na dřívější studii této skupiny z roku 2022 zveřejněnou v časopise PNAS Nexus. Potenciál objevu potvrdila i farmaceutická společnost SPARC, která odkoupila licenci na patentovanou technologii proléčiv itakonátu. Jedna z vyvinutých látek SCD-153 ve formě masti zmírňuje zánět, chrání vlasové folikuly a podle dosavadních testů na myších urychluje růst nových vlasů. Stimuluje totiž jejich přechod z klidové fáze k aktivitě. Společnost SPARC už také zahajuje klinické testy této nadějné látky.
Původní článek: Lee, C. B., Šnajdr, I., Tenora, L., Alt, J., Gori, S., Krečmerová, M., Maragakis, R. M., Paule, J., Tiwari, S., Iyer, J., Talwar, R., Garza, L., Majer, P., Slusher, B. S., & Rais, R. Discovery of Orally Available Prodrugs of Itaconate and Derivatives. J. Med. Chem. 2025, 68 (3), 3433–3444. https://pubs.acs.org/doi/full/10.1021/acs.jmedchem.4c02646
Kontakt:
Veronika Sedláčková
ÚOCHB – Komunikace
veronika.sedlackova@uochb.cas.cz
mob: +420 602 160 135
Přečtěte si také
- Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
- Vědci našli dosud nepopsané houby žijící v symbióze s unikátním druhem brouka
- Věda, ochrana přírody a spolupráce: české aktivity v západní Ugandě
- Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů
- Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.