
Ministerstvo školství ocenilo Julia Lukeše a Ondřeje Kudu z Akademie věd ČR
21. 11. 2023
Studenti, pedagogové i zkušení vědci získali od Mikuláše Beka ceny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Společně s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou je předali 20. listopadu 2023 v Lichtenštejnském paláci. Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací si z ceremoniálu odnesli dva badatelé – Julius Lukeš a Ondřej Kuda.
„Věřím, že i přes ne úplně příznivé okolnosti a ekonomickou situaci budeme připraveni hledat recepty, abychom na našich vysokých školách vytvořili lepší podmínky jak pro špičkový výzkum a vzdělávání v akademických programech, tak pro vzdělávání v programech profesních,“ podotkl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Podle něj si obě větve zasluhují změny, které by zlepšily fungování terciárního vzdělávání.
Ocenění jeho resortu letos získalo celkem 21 osob. Kromě celoživotního přínosu ministerstvo vyzdvihlo práci studentů a absolventů, vysokoškolských pedagogů, popularizátorů a vynikajících vědců.
Prvotřídní věda
Obě udělené ceny za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací připadly vědcům z Akademie věd ČR, kteří bádají v oblasti věd o živé přírodě – Juliu Lukešovi z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Ondřeji Kudovi z Fyziologického ústavu AV ČR.
Parazitolog Julius Lukeš, vedoucí laboratoře molekulární biologie prvoků, se zabývá jednobuněčnými parazity. Jeho výzkum má přínos pro genetickou biologii i biomedicínu.
Mikuláš Bek, Julius Lukeš a Helena Langšádlová
Ondřej Kuda působí jako vedoucí oddělení metabolismu bioaktivních lipidů. Ocenění obdržel za výsledky výzkumu nových signálních lipidových molekul, které potlačují zánět a zlepšují metabolismus glukózy u pacientů s cukrovkou.
Ondřej Kuda
Ministerstvo tuto cenu uděluje od roku 1991 osobnostem, které získaly finanční podporu MŠMT a dosáhly v posledních pěti letech mimořádných výsledků.
Seznam všech laureátů naleznete na webu MŠMT.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Přečtěte si také
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
- Fyzikální chemik Pavel Jungwirth získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.