
Lipenští candáti dostanou hnízda z kominických štětek, odborníci sledují jejich tření
24. 03. 2026
Již třetím rokem budou jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu spolu s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovat průběh tření candátů na Lipně. V zátoce Hadí luka, v Hůrecké zátoce a v oblasti Valtrova instalují odborníci na konci března celkem 70 umělých hnízd. Zkušenosti z uplynulých dvou let ukazují, že candáti velmi rádi vezmou zavděk podložkami vyrobenými z kominických štětek. Svědčí to o tom, že v nádrži nemají příliš mnoho jiných vhodných míst k rozmnožování.
Každoročně touto dobou připlouvají páry candátů do mělčích částí Lipenské nádrže, aby zajistily pokračování rodu do další generace. Candát obecný se vyznačuje vyvinutou rodičovskou péčí – pro snůšku jiker si buduje hnízda, která také s velkým odhodláním brání proti vetřelcům. Pro podporu rozmnožování candátů proto odborníci připravují rybám umělá hnízda. A velmi úspěšně. Obsazenost hnízd v minulých letech přesahovala devadesát procent. Některá hnízda dokonce candáti použili pro dvě po sobě jdoucí snůšky jiker. Sotva se jedna snůška vylíhla, hned se objevily nové jikry. Také zaplněnost hnízd jikrami bývá vysoká, candáti v průměru použijí přes 60% prostoru, který jim hnízda nabízejí.
„Zde máme možnost opatrně sledovat, jestli inkubace jiker probíhá tak, jak má, a jestli se starostlivý candátí otec nestane obětí rybožravého predátora. Zároveň tento experiment poskytuje přesné informace, kdy výtěr candáta probíhá, jaká stanoviště si candáti vybírají a jakou lze očekávat úspěšnost rozmnožování,“ říká hydrobiolog Jan Kubečka z Biologického centra AV ČR.
Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, pravidelně kontrolovat. Umělá hnízda odborníci pokládají do vhodných příbřežních míst do hloubky 1,5 -5 metrů, aby vytvořili co nejlepší podmínky pro tření candátů.
Prosíme všechny rybáře a návštěvníky nádrže, aby soukromí candátů respektovali a nijak nezasahovali. Neodborný zásah může vypudit hlídajícího samce a vést ke zkáze celé snůšky jiker. Pokusná hnízda jsou povětšině označena bílými bójkami s nápisem „Trdliště Zákaz rybolovu“. Prosíme, nepřibližujte se k nim a v žádném případě se nesnažte na nich kotvit nebo jakkoliv tahat za připevněnou šňůru. Candátům tak umožníme v klidu prožít nejdůležitější období sezony a za několik let se nám odvděčí vzrušujícími úlovky.
Kontakt:
Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc,
Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR,
+420 604 344 267
kubecka@hbu.cas.cz
Přečtěte si také
- Talent ve školách: co pomáhá nadaným žákům
- Zemědělci musejí vnímat globální dopady změny klimatu, zjistili vědci
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
- Skrytá biologická rozmanitost pozoruhodného laboratorního savce
- 130 let od narození fotografa Josefa Sudka
- Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování
- Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
- Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.


