
Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
15. 12. 2025
Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.
Vědecké využití přístroje je ovšem mnohem širší a vedle výzkumu v mnoha oblastech astrofyziky nachází uplatnění i v oborech jako je sledování a předpovědi kosmického počasí, studium ionosféry, fyzika blesků nebo interakce spršek kosmického záření se zemskou atmosférou. Tomu odpovídá i velká poptávka z řad české výzkumné komunity, kdy dlouhodobý zájem zapojit se do projektu projevilo hned několik ústavů Akademie věd i univerzitních pracovišť.
Radiový interferometr LOFAR je jedním z klíčových projektů zmíněných na cestovní mapě velkých evropských infrastruktur ESFRI a organizačně je zřízen podle evropského práva jako tzv. ERIC - European Research Infrastructure Consortium. Členem je tedy Česká republika, reprezentovaná v řídící Radě ERIC LOFAR zástupcem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dr. Janem Buriánkem, zatímco vědeckou komunitu z ČR nyní zastupuje v Radě dr. Miroslav Bárta z Astronomického ústavu AV ČR.
Česká republika se stala členem ERIC LOFAR na zasedání Rady konaném dne 24. 9. 2025 v Paříži. Na tomto pro ČR i LOFAR významném setkání reprezentovali českou účast vedle dr. Bárty i dr. Marek Vyšinka, vedoucí Odboru výzkumných infrastruktur na MŠMT, a dr. Pavel Jáchym, vedoucí Výzkumné infrastruktury EU ARC.CZ (česká účast v projektu ALMA), která po svém plánovaném rozšíření bude provoz české stanice LOFAR i obsluhu vědecké komunity z ČR organizačně pokrývat. Samotnému přijetí předcházelo dlouhé a náročné jednání mezi MŠMT, ERIC LOFAR a Astronomickým ústavem AV ČR, jakožto vedoucím reprezentantem české komunity uživatelů teleskopu, které bylo úspěšně završeno podáním české přihlášky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a jejím následným přijetím právě na pařížském zasedání Rady ERIC LOFAR.
Česko mezi členy konsorcia přivítala dr. Jacqueline Mout, předsedkyně Rady ERIC LOFAR, která ocenila, že „vstup České republiky do projektu LOFAR odráží rostoucí zájem a aktivitu komunity stojící za vědeckou misí LOFARu“. Jak dále uvedla, „Česko přináší do této mezinárodní spolupráce další energii a hodnotnou expertizu a jistě bude hrát důležitou roli při formování další fáze rozvoje projektu LOFAR“. Dále ocenila i bohaté zkušenosti v oblasti systematické podpory uživatelské komunity, které má česká věda v rámci obslužné infrastruktury pro observatoř ALMA a které budou inovativně uplatněny i pro vědecké uživatele mezinárodního teleskopu LOFAR. Generální ředitel LOFAR ERIC prof. Michiel van Haarlem „s potěšením uvítal Českou republiku do sílící komunity soustředěné kolem projektu LOFAR, jeho vědeckého využití i dalšího rozvoje. Instalací stanice LOFAR v Česku přispěje i k širšímu vědeckému dosahu této mezinárodní sítě a k prohloubení spolupráce uvnitř konsorcia. Je to fascinující krok vpřed pro LOFAR i celou evropskou radioastronomii.“
Pro zástupce české vědecké komunity M. Bártu a P. Jáchyma představuje vstup ČR do LOFARu obrovský skok vpřed pro rozvoj české vědy a výzkumu v astrofyzice i dalších oborech a skvělou a jedinečnou příležitost pro širokou českou komunitu uživatelů. Jak uvedl M. Bárta, „jde o velký splněný sen celé generace českých astronomů“. Radiová pozorování a zejména interferometrie a aperturní syntéza je moderní a perspektivní obor, který zažívá celosvětový bouřlivý rozkvět a má využití v mnoha oblastech výzkumu. Česko vstupem do ERIC LOFAR potvrdilo svoji pozici stoupající hvězdy na evropském radioastronomickém nebi, kdy po svém úspěšném více než dekádu trvajícím působení v rámci mezinárodní observatoře ALMA, pracující jako interferometr na milimetrových vlnách, přidalo účast na již druhém velkém projektu s celosvětovým impaktem v tomto oboru. Stojí za zmínku i to, že tento úspěch nespadl z nebe, ale vyrůstá z bohaté tradice radiové spektroskopie provozované na Astronomickém ústavu AV ČR již od roku 1966.
Vedoucí oddělení výzkumných infrastruktur MŠMT dr. Marek Vyšinka k tomu uvedl „Vstup Česka do ERIC LOFAR představuje nejen nový impuls pro rozvoj české astronomie a dalších vědeckých oborů, které tuto výzkumnou infrastrukturu využijí, ale je to i další významný příspěvek k integraci českého výzkumu do Evropského výzkumného prostoru.“
Kontakt:
Miroslav Bárta
miroslav.barta@asu.cas.cz
Pavel Jáchym
pavel.jachym@asu.cas.cz
Přečtěte si také
- Vánoční kapr do tůně nepatří
- Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
- Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
- Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
- Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
- Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
- Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
- Veřejné prostředky investované do vědy systematicky vracíme, zaznělo na sněmu
- Kočka divoká je zpět: v Lužických horách letos úspěšně vyvedla mláďata
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

