
Antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu získala prestižní ERC grant
23. 11. 2022
Proč se dnes ve střední a východní Evropě daří populistům? Jak přemýšlejí a čím žijí lidé v pohraničních oblastech Slezska nebo Haliče? Na tyto otázky se pokusí odpovědět sociální antropoložka Johana Wyss z Etnologického ústavu AV ČR. Pomůže jí k tomu grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši téměř 37 milionů korun (1,5 mil. eur). Johana Wyss se jako sedmá žena zařadila mezi 54 českých elitních vědců a vědkyň, kteří nejprestižnější evropský grant doposud získali.
Pětičlenný tým bude pod vedením Johany Wyss sbírat data o kolektivní paměti obyvatel přeshraničních regionů, zasahujících deset zemí Evropy. Zaměří se například na Slezsko, Halič, Burgenland nebo Istrii.
Projekt nazvaný MEMPOP: Paměť a populismus zezdola nabízí zcela nový pohled na problematiku populismu nejenom ve střední a východní Evropě, ale i na populismus jakožto globální fenomén. Rada ocenila právě novost a originalitu přístupu, který nezkoumá státy, velká města a populistické „hvězdy“, ale lidi, kteří z nich hvězdy dělají. „Chci se zaměřit na pochopení perspektivy a legitimních a racionálních důvodů, které vedou běžné voliče k podpoře těchto politiků a jejich ideologií,“ říká Johana Wyss.
Slezsko, Halič, Burgenland a Istrie se vyznačují drsnými historickými zvraty, přesuny státních hranic i obyvatel a také narůstajícím populismem. „Napříč Evropou vidíme vzestup populismem zatížených politických stran. A zatímco se většina studií věnuje populistickým politikům ve velkých městech, jako je Praha, Varšava nebo Budapešť, my budeme zkoumat často opomíjené pohraniční regiony a jejich obyvatelstvo. Zajímá nás, jaké důvody vedou voliče k podpoře populistických hnutí,“ vysvětluje antropoložka.
Jak zkoumat skryté postoje a názory
Vědci budou pracovat metodou zúčastněného pozorování při terénním výzkumu, tedy dlouhodobým, zhruba rok trvajícím pobytem na místě. V plánu jsou čtyři transnacionální regiony: česko-polsko-německé Slezsko, ukrajinsko-polská Halič, rakouské Burgenlandsko, které až do konce první světové války patřilo k Uhrám, a chorvatsko-slovinsko-italská Istrie. „Vybírala jsem oblasti, které mají zkušenost s rakousko-uherskou říší. Tři z nich ale také sousedily s jinými evropskými říšemi – Slezsko s Pruskem, Halič s romanovským Ruskem a Istrie s Otomanskou říší,“ vysvětluje klíč k výběru regionů Johana Wyss.
„Zúčastněné pozorování je metoda výzkumu, jejímž prostřednictvím dokážeme pochopit chování, postoje a názory respondenta holisticky, tedy celkově. Podstatnou součástí je navázání opravdového vzájemného vztahu, respektu a důvěry,“ zdůrazňuje badatelka s tím, že všechny údaje v projektu budou anonymizované.
Výzkumům Etnologického ústavu AV ČR jsme se věnovali i v článcích v našem časopise A / Věda a výzkum:
Divočáci za časů moru. Rozhovor s držitelem ERC konsolidačního grantu Luďkem Brožem (A / Věda a výzkum 1/2020)
Cesty moravských migrantů do Banátu za snem odhaluje etnografický výzkum (A / Věda a výzkum 1/2021)
Jinakost ve světě normality. Od kabinetů kuriozit po reality show (rozhovor s Filipem Herzou, A / Věda a výzkum 3/2021)
Text: Leona Matušková s využitím tiskové zprávy tiskového oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Akademie věd ČR (fotografie vznikla v červnu 2021 u příležitosti předávání Prémie Otto Wichterleho)
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Člověk a zvíře uprostřed klimatické krize. Výzkum podpoří prestižní grant ERC
- Brutální, legrační, nadčasová. Kosmova kronika slaví 900 let
- Proč populisté bodují? Cílí na voliče, kteří mají pocit nepřijetí a nejistoty
- Cesta k šetrnosti: etnolog Petr Jehlička zkoumá, jak omezit plýtvání jídlem
- Přepište učebnice, našli jsme kost aneb Jaké převraty občas zažívá věda
- Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
- Sedm pohledů na velikonoční symbol. Co si vědci představují pod vajíčkem?
- Literatura je pevně svázána s kontextem doby. Jak číst mezi řádky?
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.