Zahlavi

Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka

04. 03. 2026

Nestabilní geopolitická situace posledních let si žádá posílení obranného výzkumu. S tímto vědomím uzavřely Akademie věd ČR a Univerzita obrany rámcovou dohodu o spolupráci, která povede mimo jiné k využití poznatků z výzkumů v praxi. Dokument podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a rektor univerzity Jan Farlík 4. března 2026 v Konferenčním centru AV ČR zámek Třešť.

Hlavním impulzem k uzavření dohody o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou obrany je podle Martina Pivokonského z Akademické rady AV ČR rostoucí význam obranného výzkumu. Stal se totiž předmětem zájmu obranných složek státu i průmyslových partnerů.

„Spolupráci s Univerzitou obrany vnímám jako důležitý krok pro Akademii věd. Těším se na konkrétní projekty a věřím, že nám pomohou účinněji přenášet špičkové vědecké výsledky do praxe,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Dodává, že v oblasti bezpečnosti a obranyschopnosti jde pro naši společnost o zásadní téma.

„Pracoviště Akademie věd disponující v různých oborech špičkovým know-how a hledají partnera, který by jim pomohl s uplatněním dosažených výsledků v tak důležité oblasti, jakou jsou bezpečnost a obranyschopnost. Univerzita obrany nepochybně takovým partnerem je,“ zdůrazňuje Martin Pivokonský, který má v gesci mimo jiné spolupráci instituce s Ministerstvem obrany. Dodává, že podepsání dohody zastřeší a rozšíří spolupráci, jež se dosud odehrávala na úrovni týmů.

Zacíleno na praktické aplikace
Instituce plánují rozvíjet výzkum ve všech vědních oblastech, konkrétně chtějí například prohlubovat poznatky o technologiích, kybernetické bezpečnosti, ochraně zdraví, ale také dějinách vojenství.

Jedním z hlavních cílů je, jak zdůrazňuje Martin Pivokonský, využití výsledků v praxi: „Bezpečnostní výzkum je svým zaměřením v podstatě vždy aplikovaný. Má-li společná snaha přispět k posílení obranyschopnosti státu a ochraně obyvatel, jsou praktické aplikace nezbytné.“

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Dita Hladíková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce