Zahlavi

Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce

12. 03. 2026

Na výzkumy talentů i jejich pedagogů v technických a přírodovědných oborech každoročně upozorňují Ceny Wernera von Siemense. Ani v letošním, 28. ročníku mezi laureáty nechybějí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Mimořádný úspěch zaznamenala Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která ovládla kategorii nejlepší disertace a zároveň získala ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.

„Žijeme v době, kdy dochází k nastavování a vytyčování hranic: geografických, hodnotových i morálních. V tomto kontextu roste důležitost vědy, která hranice nezná. Věda a výzkum naopak spojují – jejich jednoznačnost, fakty podložené výsledky a univerzálnost hranice přesahují,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika. A jak dodává, letošní práce jsou toho skvělým důkazem: od průlomových materiálů pro jadernou fúzi až po inteligentní spolupráci mezi roboty a lidmi nebo nové metody boje s rakovinou. „Jde o témata, která formují naši budoucnost.“


Adéla Šimková a Jan Konvalinka

Vítěznou disertační práci napsala Adéla Šimková pod vedením ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jana Konvalinky a obhájila ji na Univerzitě Karlově. Vědkyně během doktorského studia vyvinula novou látku, s jejíž pomocí lze přesně lokalizovat nádory a později do nich adresně doručovat léčiva bez toho, aby byla léčbou zasažena i okolní zdravá tkáň. Více o jejích výzkumech se dočtete v rozhovoru, který vznikl pro časopis A / Easy.

Jan Konvalinka vedl i disertaci Robina Kryštůfka, která obsadila třetí místo v kategorii disertací. Autor ji obhájil rovněž na Univerzitě Karlově. Robin Kryštůfek navrhl a současně i sestavil automatický přístroj s názvem SPENSER, který slouží k rychlé a úsporné výrobě peptidů. Přístroj se používá v laboratorní praxi a jeho design umožňuje další úpravy pro specifické potřeby či jiné typy chemických syntéz. Robin Kryštůfek také působí ve výzkumné skupině Jana Konvalinky v Akademii věd ČR.

Diplomované naděje
Druhé a třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací obdrželi studenti, jejichž vedoucí působí v Akademii věd ČR. Stříbrnou pozici získala Karolína Mrzílková s vedoucí Lenkou Žákovou z Univerzity Karlovy a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Třetí místo obsadil Jakub Bulička, jehož vedoucím byl Libor Juha z Českého vysokého učení technického v Praze a Fyzikálního ústavu AV ČR.

Přehled všech oceněných najdete na webu Siemens Česká republika.

Odborné poroty letos vybíraly z 662 přihlášek. Mezi 22 oceněných byl rozdělen jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily ženy 39 %, přičemž mezi laureáty letos zastupují rekordních 36 %. Nejvíce ocenění, celkem osm, putovalo na Univerzitu Karlovu, následovanou Akademií věd ČR. Od vzniku soutěže bylo mezi talenty rozděleno již 18,5 milionu korun.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens Česká republika
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Siemens Česká republika

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce