
Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
30. 05. 2025
Letní teploty okolo 25 stupňů Celsia, které předpovědní modely předpokládají pro Česko od soboty, jsou stresující pro mléčný skot. Aby se mohli chovatelé na tyto situace lépe nachystat, připravili tvůrci webu Agrorisk.cz novou funkci, která ukazuje míru rizika vysokých, a tedy stresových teplot pro zvířata. Předpověď je na devět dnů dopředu a aktuálně se jeví jako riziková příští neděle.
„V některých oblastech na sever a severozápad od Prahy je riziko teplotního stresu vysoké, což je druhý nejvyšší stupeň,“ vysvětluje Eva Svobodová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, jehož odborníci za tvorbou a provozem webu stojí.
Web již několik let varuje před riziky počasí i různých škůdců pěstitele polních plodin či ovocných stromů a nyní tvůrci přidali tři nová rizika. Kromě rizika teplotního stresu pro skot je to také riziko teplotního stresu pro člověka a riziko teplotního stresu pro ryby v rybnících v závislosti na teplotě vody.
Mapy rizika: aktualizace čtyřikrát denně
Teplotní stres je fenomén, jehož vliv zesiluje s postupující klimatickou změnou. Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že roste počet dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia, roste počet tropických nocí a prodlužuje se trvání horkých vln, obzvláště ve velkých městech.
„Ačkoliv teploty mezi 20 a 26 stupni Celsia jsou pro člověka příjemné letní podmínky, pro dojnice jsou tyto teploty již stresující. Na většině území Česka příští neděli očekáváme vyjma vyšších poloh střední riziko, v nejteplejších oblastech Čech vidíme zmíněné vysoké riziko a teploty mezi 27 a 30 stupni,“ říká Eva Svobodová.
Jelikož se jedná o poměrně vzdálenou předpověď, může se při jejím zpřesňování riziko snižovat, ale také zvyšovat. Pro chovatele má význam v tom, že ví o tom, že se riziko objevilo a je třeba mu věnovat pozornost. Mapy rizika se na základě předpovědních modelů aktualizují čtyřikrát denně.
U dojnic se vystavení tepelnému stresu projevuje klesající produkcí a kvalitou mléka. Má také nepříznivý dopad na reprodukci a výskyt mastitid, tedy zánět mléčných žláz.
Postupné riziko pro ryby
Předpověď rizika pro člověka a pro ryby zatím není nijak dramatická, ale s letními teplotami už je možné sledovat v některých oblastech střední riziko. Lidé by měli dodržovat pitný režim, ale větší negativních dopadů se zatím není třeba obávat.
Riziko pro ryby roste postupně, protože voda se ohřívá pomaleji než vzduch. „Z hlediska chovu ryb je teplota vody významný faktor ovlivňující nasycení vody kyslíkem, vyšší teplota zvyšuje také podíl toxické formy amoniakálního dusíku,“ uvádí vědkyně.
Kontakt:
Ing. Eva Svobodová, Ph.D.
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
svobodova.e2@czechglobe.cz
+420 777 872 499
Přečtěte si také
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.