Vzdělanější než dědeček? Mezigenerační přenos vzdělání v Evropě

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která zkoumá, jak se vzdělání přenáší mezi třemi generacemi napříč evropskými zeměmi. Studie ukazuje, že děti ze vzdělanějších rodin mají stále výrazně větší šanci dosáhnout vyššího vzdělání než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Jaké jsou důsledky nízké vzdělanostní mobility a které mechanismy ji dlouhodobě ovlivňují?

Ve většině evropských zemí se během 20. století délka školní docházky výrazně prodloužila – lidé narození před rokem 1920 měli v průměru 6 let vzdělání, zatímco generace narozená v 70. letech už přes 12 let. Ženy zaznamenaly větší nárůst než muži.

Zároveň se v čase zvyšovala i mezigenerační mobilita – tedy schopnost jednotlivců dosáhnout vyššího vzdělání než jejich rodiče. Statistický vztah mezi vzděláním generací narozených v 10. a 40. letech 20. století byl výrazně silnější než mezi generacemi 40. a 70. let, což znamená, že ve většině evropských zemí se šance na vzdělanostní vzestup v průběhu století zlepšovaly. Výjimku tvoří bývalé socialistické země, zejména východní Německo a Česká republika, kde se mezigenerační mobilita v čase nezvyšuje – vliv rodinného původu na dosažené vzdělání zde zůstává silný.

Zajímavé rozdíly pozorujeme mezi bývalými socialistickými zeměmi a zbytkem Evropy. Po roce 1990 dochází v Česku a ve východním Německu k výraznému posílení vazby mezi vzděláním rodičů a dětí, což naznačuje pokles mezigenerační vzdělanostní mobility.

„V České republice se po transformaci zvýšila vazba mezi vzděláním rodičů a dětí. Jinými slovy, vzdělání se dnes dědí víc než dřív. Může to souviset s rostoucí návratností vzdělání, ranou selekcí žáků do víceletých gymnázií nebo se zkrácením povinné školní docházky pouze na úroveň základní školy,“ vysvětluje spoluautorka studie Miroslava Federičová.

Podle výsledků tzv. mediační analýzy hraje vzdělání rodičů klíčovou roli: vysvětluje 57 % přenosu vzdělání mezi generacemi. Dalších 31 % ovlivňuje vzdělání a socioekonomické zázemí prarodičů. Vliv prarodičů je nejslabší právě v bývalých socialistických zemích, což je v souladu se snahou komunistického režimu výrazně snížit nerovnosti u nejstarší sledované generace.

V evropském průměru tedy platí, že vzdělání není jen výsledkem osobní snahy, ale i rodinného zázemí a historických podmínek. V severských zemích, kde vzdělávací systém lépe vyrovnává nerovnosti, je mobilita tradičně nejvyšší. Naopak v německy mluvících zemích a v jižní Evropě se úroveň vzdělání mezi generacemi přenáší výrazněji. Negativním důsledkem nízké vzdělanostní mobility jsou nerovnosti přetrvávají napříč generacemi a vzdělávací systém, který selhává ve své roli nástroje sociálního vzestupu.

Studie ke stažení zde.

Více informací:
Miroslava Federičová
miroslava.federicova@cerge-ei.cz

Filip Pertold
filip.pertold@cerge-ei.cz

Lucie Zapletalová
lucie.zapletalova@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
• Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
• Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?
• Sto let staré želvy ožívají v digitálním světě
• Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
• Vědci odhalili systém dálkového ovládání genů v ječmeni
• Výstava Příběh kapky putuje po Ústeckém kraji
• Játra při regeneraci přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst
• Vědci pozorovali, jak bakterie rodu bordetella napadají buňky hostitele
• Otevřená věda: středoškolákům se otevírají dveře do Akademie věd ČR