
Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava
01. 10. 2025
Nové zdroje energie, dostatek jídla pro rostoucí počet lidí nebo porozumění světu, který se rychle mění. Některé z aktuálních výzev, jimž lidstvo čelí a na něž reaguje i Akademie věd ČR díky programu Strategie AV21. Výsledky mezioborových výzkumů představí interaktivní výstava s názvem Věda ve službách veřejnosti. Začíná 1. října v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR na Národní v Praze a potrvá do 16. listopadu 2025.
Jaké jsou možnosti vodíku v energetice? Jak pratuři a chrobáci obnovují zničenou krajinu? A proč je zásadní vnímat města jako laboratoře změn? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší výstava Věda ve službách veřejnosti. Jejím hlavním cílem je vtáhnout návštěvníky do světa vědy a do konkrétních výsledků desetiletí vědeckého bádání v projektu Strategie Akademie věd pro 21. století (Strategie AV21 nebo SAV21).
„Klíčovým prvkem Strategie AV21 je mezioborová spolupráce – jak mezi pracovišti Akademie věd ČR, tak s dalšími institucemi. Jen díky ní můžou vědci komplexně reagovat na aktuální společenské a environmentální výzvy a naplňovat tak motto Strategie AV21 Špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ přibližuje Jiří Plešek, člen Akademické rady AV ČR, který celý projekt koordinuje.
Lidé na výstavě mimo jiné nahlédnou do tokamaku – zařízení jaderné fúze, projdou se podzemím Pražského hradu, budou sledovat proměnu zničené milovické krajiny v životem kypící rezervaci aj. Celý prostor propojují videa, interaktivní prvky, exponáty i „kukátka“ pro pohled do dalších vědeckých světů.
Konkrétní věda ve službách veřejnosti
Výstava ukazuje konkrétní výsledky ze třech vybraných programů: Udržitelná energetika, Záchrana a obnova krajiny a Město jako laboratoř změny. Nechybí ani představení dalších programů a také prostor pro návštěvníky, aby zapsali své myšlenky či podněty.
Expozici tvoří pět zón. Úvodem návštěvníky provedou tři avataři, kteří představí myšlenku Strategie AV21, nabídnou mozaiku vědeckých výsledků a vyšlou lidi dále.
Energie: budoucnost patří udržitelnosti
Dynamický zážitek nabídne zóna udržitelné energetiky, kde se lidé prostřednictvím interaktivní prezentace seznámí s tématy, jako je skladování energie do baterií, vodíkové technologie, obnovitelné zdroje energie nebo termojaderná fúze.
„Od svého počátku byla naše civilizace ovlivňována dostupností energie a obzvláště dnes je na ní takřka životně závislá. V naší expozici chceme ukázat, jak komplexní problematikou současná energetika je, a to nejenom z technického, ale i společenského a ekonomického hlediska. Představujeme nejnovější poznatky a zároveň osvětlujeme vliv transformace energetiky na společnost. Návštěvníky určitě zaujme i unikátní pohled do nitra fúzního reaktoru, který se může stát významným zdrojem energie v budoucnosti,“ říká Miroslav Chomát, koordinátor programu SAV21 Udržitelná energetika.
Krajina: jak využívat, ale neškodit
Druhá zóna přenese návštěvníky do bývalého vojenského prostoru Milovice. Při projekci můžou sledovat historii, současnost a budoucnost tohoto místa, které naprosto změnili velcí kopytníci.
„Krajině, kterou jsme lidskou činností zdevastovali, dlužíme obnovu. Milovice jsou krásným příkladem, že to jde. Neukazujeme ale jenom je – lidé nahlédnou hlouběji do procesu obnovy krajiny a důležitosti její ochrany, včetně významu pro místní ekosystémy a jejich obyvatele. Uvidí také exponáty, jako třeba zubří trus,“ říká Jan Frouz, koordinátor programu SAV21 Záchrana a obnova krajiny.
Města: centra života a pokroku
Centrem třetí zóny bude velkoformátová mapa města doplněná interaktivními obrazovkami, jejichž prostřednictvím se lidé seznámí s klíčovými aspekty městského života.
„Cílem je ukázat, že ve městech lze sledovat provázanost ekonomických, klimatických či politických procesů a z jejich historických případů i mezioborových analýz vyvodit leccos pro současné rozhodování, jež má přímý vliv na kvalitu života obyvatel,“ přibližuje Adéla Gjuričová, koordinátorka programu SAV21 Město jako laboratoř změny.
Návštěvníci můžou zhlédnout dokumentární film o odolnosti měst v minulosti, objevit, co ovlivňuje teplotu při vlnách horka nebo jak se modeluje šíření znečištění v experimentálním tunelu.
Laboratoř myšlenek
Závěr výstavy patří návštěvníkům. Své dojmy a myšlenky můžou zapsat přímo na expoziční stěnu. K dispozici budou také otázky, na které lze odpovídat.
Výstava Věda ve službách veřejnosti je otevřena od 1. října do 16. listopadu v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR v Praze 1 každý všední den od 10:00 do 18:00. Ve dnech 8. až 16. 11. 2025 je výjimečně přístupná i o víkendech. Vstup je zdarma.
Kontakt:
Petra Lukáčová
Divize vnějších vztahů
Středisko společných činností SAV ČR
lukacova@ssc.cas.cz
Přečtěte si také
- Rodinná politika a porodnost ve volebních programech stran a hnutí
- Přístroj SELINA míří do laboratoře NASA
- Dostupné bydlení ve volebních programech stran a hnutí
- Emisní povolenky: návrh mechanismu bránícímu neúnosnému nárůstu cen
- Třináct vědců obdrží diplom prestižního titulu "doktor věd"
- Češi a Korejci hledají mikroorganismy, které zvýší produkci účinných látek z rostlin
- Noc vědců v ČB: alchymistické pokusy, zlato i vesmírná naleziště diamantů
- Podpora nadaných žáků ve volebních programech stran a hnutí
- Matematika může pomoci s předvídáním sopečných erupcí
- Jaké další reformy vyžaduje důchodový systém?
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.