Zahlavi

Věda ve službách veřejnosti. Dekádu výzkumů ukáže nová výstava

01. 10. 2025

Nové zdroje energie, dostatek jídla pro rostoucí počet lidí nebo porozumění světu, který se rychle mění. Některé z aktuálních výzev, jimž lidstvo čelí a na něž reaguje i Akademie věd ČR díky programu Strategie AV21. Výsledky mezioborových výzkumů představí interaktivní výstava s názvem Věda ve službách veřejnosti. Začíná 1. října v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR na Národní v Praze a potrvá do 16. listopadu 2025.

Jaké jsou možnosti vodíku v energetice? Jak pratuři a chrobáci obnovují zničenou krajinu? A proč je zásadní vnímat města jako laboratoře změn? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší výstava Věda ve službách veřejnosti. Jejím hlavním cílem je vtáhnout návštěvníky do světa vědy a do konkrétních výsledků desetiletí vědeckého bádání v projektu Strategie Akademie věd pro 21. století (Strategie AV21 nebo SAV21).

„Klíčovým prvkem Strategie AV21 je mezioborová spolupráce – jak mezi pracovišti Akademie věd ČR, tak s dalšími institucemi. Jen díky ní můžou vědci komplexně reagovat na aktuální společenské a environmentální výzvy a naplňovat tak motto Strategie AV21 Špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ přibližuje Jiří Plešek, člen Akademické rady AV ČR, který celý projekt koordinuje.

Lidé na výstavě mimo jiné nahlédnou do tokamaku – zařízení jaderné fúze, projdou se podzemím Pražského hradu, budou sledovat proměnu zničené milovické krajiny v životem kypící rezervaci aj. Celý prostor propojují videa, interaktivní prvky, exponáty i „kukátka“ pro pohled do dalších vědeckých světů.

Konkrétní věda ve službách veřejnosti

Výstava ukazuje konkrétní výsledky ze třech vybraných programů: Udržitelná energetika, Záchrana a obnova krajiny a Město jako laboratoř změny. Nechybí ani představení dalších programů a také prostor pro návštěvníky, aby zapsali své myšlenky či podněty.

Expozici tvoří pět zón. Úvodem návštěvníky provedou tři avataři, kteří představí myšlenku Strategie AV21, nabídnou mozaiku vědeckých výsledků a vyšlou lidi dále.

Energie: budoucnost patří udržitelnosti

Dynamický zážitek nabídne zóna udržitelné energetiky, kde se lidé prostřednictvím interaktivní prezentace seznámí s tématy, jako je skladování energie do baterií, vodíkové technologie, obnovitelné zdroje energie nebo termojaderná fúze.

„Od svého počátku byla naše civilizace ovlivňována dostupností energie a obzvláště dnes je na ní takřka životně závislá. V naší expozici chceme ukázat, jak komplexní problematikou současná energetika je, a to nejenom z technického, ale i společenského a ekonomického hlediska. Představujeme nejnovější poznatky a zároveň osvětlujeme vliv transformace energetiky na společnost. Návštěvníky určitě zaujme i unikátní pohled do nitra fúzního reaktoru, který se může stát významným zdrojem energie v budoucnosti,“ říká Miroslav Chomát, koordinátor programu SAV21 Udržitelná energetika.

Krajina: jak využívat, ale neškodit

Druhá zóna přenese návštěvníky do bývalého vojenského prostoru Milovice. Při projekci můžou sledovat historii, současnost a budoucnost tohoto místa, které naprosto změnili velcí kopytníci.

„Krajině, kterou jsme lidskou činností zdevastovali, dlužíme obnovu. Milovice jsou krásným příkladem, že to jde. Neukazujeme ale jenom je – lidé nahlédnou hlouběji do procesu obnovy krajiny a důležitosti její ochrany, včetně významu pro místní ekosystémy a jejich obyvatele. Uvidí také exponáty, jako třeba zubří trus,“ říká Jan Frouz, koordinátor programu SAV21 Záchrana a obnova krajiny.

Města: centra života a pokroku

Centrem třetí zóny bude velkoformátová mapa města doplněná interaktivními obrazovkami, jejichž prostřednictvím se lidé seznámí s klíčovými aspekty městského života.

„Cílem je ukázat, že ve městech lze sledovat provázanost ekonomických, klimatických či politických procesů a z jejich historických případů i mezioborových analýz vyvodit leccos pro současné rozhodování, jež má přímý vliv na kvalitu života obyvatel,“ přibližuje Adéla Gjuričová, koordinátorka programu SAV21 Město jako laboratoř změny.

Návštěvníci můžou zhlédnout dokumentární film o odolnosti měst v minulosti, objevit, co ovlivňuje teplotu při vlnách horka nebo jak se modeluje šíření znečištění v experimentálním tunelu.

Laboratoř myšlenek

Závěr výstavy patří návštěvníkům. Své dojmy a myšlenky můžou zapsat přímo na expoziční stěnu. K dispozici budou také otázky, na které lze odpovídat.

Výstava Věda ve službách veřejnosti je otevřena od 1. října do 16. listopadu v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR v Praze 1 každý všední den od 10:00 do 18:00. Ve dnech 8. až 16. 11. 2025 je výjimečně přístupná i o víkendech. Vstup je zdarma.

Kontakt:

Petra Lukáčová
Divize vnějších vztahů
Středisko společných činností SAV ČR
lukacova@ssc.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Výstava Věda ve službách veřejnosti

Výstava Věda ve službách veřejnosti

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Výstava Věda ve službách veřejnosti

Výstava Věda ve službách veřejnosti

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Výstava Věda ve službách veřejnosti

Výstava Věda ve službách veřejnosti

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Výstava Věda ve službách veřejnosti

Výstava Věda ve službách veřejnosti

FOTO: Jana Plavec, AV ČR
Plakát k výstavě Věda ve službách veřejnosti

Plakát k výstavě Věda ve službách veřejnosti

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce