
Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
15. 01. 2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.
Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, ale často i přívalové srážky, které patří k nejničivějším dopadům těchto bouří. Tým vědců zkoumal, zda se náhlý přísun velkého množství vody během cyklón projeví v růstu stromů a zda lze tyto události z letokruhů zpětně vyčíst.
Kombinací analýzy letokruhů a dlouhodobého monitoringu tvorby dřeva vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Výzkum ukázal, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a dlouhodobě je „ukládat“ do své růstové struktury.
Při srovnání s moderními měřeními zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 % variability cyklónových srážek v období červenec–září. To je na poměry klimatických rekonstrukcí, především extrémních událostí, jakými jsou tropické cyklóny, mimořádně silný vztah. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.
Co se mění od 40. let a proč na tom záleží
Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Tento nárůst variability je statisticky propojen se změnami Pacifické dekádní oscilace – přirozeného kolísání podmínek v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.
Lepší pochopení historické variability extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v regionech ohrožených tropickými bouřemi. „Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ říká Jan Altman z Botanického ústavu AV ČR, seniorní autor této studie.
Více informací
Communications Earth & Environment: Enhanced tropical cyclone precipitation variability is linked to Pacific Decadal Oscillation since the 1940s.
Kontakt:
RNDr. Jan Altman, PhD.
Oddělení funkční ekologie
jan.altman@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
- Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
- Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
- Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
- Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
- Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
- Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.