Příběh silné ženy na rozhraní věků. Začíná výstava o svaté Ludmile

Patronka našeho národa, kterou stejně jako jejího vnuka knížete Václava zavraždili. Svatá Ludmila stála u zrodu českého státu a christianizace obyvatel. Jak byla vnímána během svého života, dnes i v době mezi tím? Na to se pokouší odpovědět výstava Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků, která potrvá do konce července v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

Žena, která stála u zrodu křesťanství u nás. První česká světice a historicky doložená Přemyslovna. Babička patrona české země svatého Václava. Pramáti českých panovníků a panovnic a jedna z významných postav naší historie. Všechny uvedené přívlastky odkazují ke svaté Ludmile, od jejíž smrti letos uplyne 1100 let. Při této příležitosti pořádá Akademie věd ČR výstavu Svatá Ludmila. Žena na rozhraní věků.

Přes tisíc let v jedné místnosti
„Ani středověk nebyl čistě mužskou doménou. Výstava zobrazuje příběh velmi silné ženy v dosti složité době,“ říká Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR a současně jeden ze spoluautorů expozice. Jelikož domácí písemné prameny za Ludmilina života ještě neexistovaly, je logické, že hlavní část výstavy její autoři založili na archeologických předmětech.

Období života svaté Ludmily, tedy 9. a 10. století, bylo mezníkem českých dějin. Politicky se střetával Východ se Západem, naším kontinentem si razilo cestu křesťanství a vytvářely se mocenské struktury, které Evropu dodnes charakterizují. Za života svaté Ludmily vznikly základy státní moci Přemyslovců a také křesťanských Čech. „Byla výraznou osobností své doby, která se pohybovala v kruzích vládců a sama se na vládě podílela,“ upozorňuje další z autorů výstavy Petr Sommer, taktéž z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Mezi autory výstavy patří ještě Martin Musílek z Centra medievistických studií. 

Ludmila se stala manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Podle legendy roku 882 na Velké Moravě přijala křest přímo z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Roku 921 Ludmilu zavraždili družiníci její snachy Drahomíry. Stalo se tak na hradišti Tetín a podle Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím závojem, aby nedosáhla svatosti při prolití vlastní krve.

V životě svaté Ludmily hrálo důležitou roli křesťanství, a nejen během něho. Výstava ukazuje, jak začala být v 10. až 12. století uctívána jako světice, všímá si kultu její osobnosti v době Karla IV., její obliby v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti.

Zájemci uvidí jak originály, tak kopie vzácných předmětů.

Návštěvníci si mohou prohlédnout exponáty z předních tuzemských institucí: nechybí replika liturgického roucha (rocheta), kopie plastiky umístěné na náhrobku svaté Ludmily z baziliky sv. Jiří, která je jí zasvěcena, dále obrazy, pohřební předměty, meče nebo šperky. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků. „Mimořádným předmětem je například karolínský mešní kalich. Pochází ze souboru nálezů z takzvaného kolínského knížecího hrobu z doby po polovině devátého století,“ přibližuje Petr Sommer a dodává: „Výmluvné je také svědectví dvou mečů z devátého století. Jeden je originál z Levého Hradce, druhý je předvedený v dokonalé kovářské rekonstrukci a pochází z Mikulčic. Jsou to nástroje, o nichž náš významný historik Dušan Třeštík říkával, že jimi vznikala středověká křesťanská Evropa.“     

Výhodné prostorové uspořádání výstavy chválí Jan Mařík: „Je příjemné, že na relativně malém prostoru a za krátkou dobu návštěvník získá obrázek o životě svaté Ludmily a jejím odkazu. Stojí za to přijít a vidět věci, které takto pohromadě jinde asi neuvidí.“

Mezioborová spolupráce
Součástí výstavy je také stejnojmenná výpravná publikace, která vznikla ve spolupráci Nakladatelství Lidové noviny a pražského Archeologického ústavu AV ČR. Právě tento ústav nese hlavní podíl na přípravě celé expozice. Zapojily se ale i další – Filosofický, Historický nebo Slovanský. „Spojit k budování výstavy a k vytvoření související publikace společenskovědní pracoviště Akademie věd a řadu mimoakademických pracovišť byla dobrá myšlenka. Chtěli jsme totiž veřejnosti předložit co nejaktuálnější výzkumné výsledky ludmilského tématu zcela v souladu s principy Strategie AV21, v jehož rámci byla výstava připravena,“ podotýká Petr Sommer.

Expozice je ke zhlédnutí v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze od 20. května až do 30. července 2021, ve všední dny mezi 10.00 a 18.00 hod. Vstup je volný. Ochutnávku z toho, co na ní můžete spatřit, přinášíme ve fotogalerii níže.

Vzhledem k aktuálním opatřením musí mít návštěvníci nasazený respirátor a udržovat rozestupy. Před vstupem do galerie je k dispozici dezinfekce a v sále smí být najednou maximálně deset lidí.

Text: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Veletrh vědy se blíží. Rezervujte si místa na přednášky, besedy a science shows
• Týden mozku vrcholí, program plný přednášek a workshopů potrvá až do neděle
• A / Magazín o evoluci, zemích nikoho, ohroženém chmelu i opravě poraněné míchy
• Po slavnostním zahájení začíná bohatý program Týdne mozku, potrvá do neděle
• Digitální detox, toxoplazma, Alzheimer: v pondělí začíná festival Týden mozku
• Obnažená důmyslnost evoluce. Nová výstava ukazuje květy do nebývalých detailů
• Alzheimer, rakovina i trénink paměti. Přijďte na festival Týden mozku
• Oblíbená animovaná série NEZkreslená věda odstartovala už devátou řadu
• Středoškolákům začínají roční studentské stáže na pracovištích Akademie věd
• A / Magazín o pohádkách, archeologickém textilu, zraku a včelách