PODCAST: S Martinou Ireinovou o ohrožených dialektech a nářečních perlách
18. 03. 2026
Kolik znáte nářečí? Mluvíte po naszymu, hanácke nebo třeba s ostravskym kratkym zobakem? Nářečí jsou součástí naší identity, a přestože jsou ohrožená, nemizí. Jaké dialekty u nás máme a podle čeho se dělí? Dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR se oboru věnuje více než 30 let a specializuje se na tvorbu nářečových slovníků. Poslechněte si, jak odbornice uvažuje o naší mluvě, jaké nářečí je jí vlastní nebo v čem je ojedinělý projekt Staň se superdialektologem určený žákům a studentům.
Rozhovor je pozvánkou na probíhající výstavu Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění, která potrvá do 15. června 2026.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Nahráno ve studiu Ekonomického ústavu AV ČR / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: S Jaroslavem Bartíkem o příbězích kamene a dílnách pravěkých horníků
- PODCAST: Analýza digitálních obrazů pohledem Barbary Zitové
- PODCAST: O parazitech, cestách do pralesa i práci v laboratoři s Barborou Pafčo
- PODCAST SPECIÁL: Mladí do vědy! Mají to holky těžší než kluci?
- PODCAST: Peču šutry na 1000 stupňů, říká Jan Batysta o výrobě polovodičů
- PODCAST: O vztazích mezi rostlinami a opylovači s entomologem Robertem Tropkem
- PODCAST: O vánočním folkloru s Matějem Kratochvílem a Jaroslavem Otčenáškem
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.