Zahlavi

PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová

09. 12. 2025

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítci a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách?

33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce