
Granty GA ČR Junior Star získalo sedm perspektivních řešitelů z Akademie věd
03. 11. 2025
Dohromady 18 pětiletých projektů, které uspěly v soutěži Junior Star, podpoří od příštího roku Grantová agentura ČR částkou 425 milionů korun. Z podpořených řešitelů a řešitelek působí sedm na pracovištích Akademie věd ČR. Granty mimo jiné otevírají českou vědu novým výzkumným tématům a pomáhají vědeckým nadějím k samostatné kariéře.
„Začínající vědkyně a vědci jsou klíčoví pro rozvoj vědy. Nejen, že na nich stojí budoucnost výzkumu, ale jsou to často právě oni, kdo přichází s neotřelými, novými myšlenkami,“ říká předseda Grantové agentury ČR Milan Jirsa. Dodává, že granty Junior Star pomáhají do Česka přivádět i perspektivní vědce ze zahraničí.
Soutěž je určena excelentním začínajícím vědkyním a vědcům do osmi let od získání doktorského titulu, kteří mají zahraniční zkušenosti. Díky pětiletému projektu s podporou až 25 milionů korun se můžou vědecky osamostatnit a případně založit i výzkumnou skupinu. Návrhy projektů Junior Star hodnotí výhradně zahraniční vědkyně a vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení.
„Granty Junior Star považuji za velmi prestižní ocenění. Mám proto velkou radost, že jsme v nich i letos byli úspěšní – sedm projektů totiž řeší vědci a vědkyně z našich pracovišť,“ zdůrazňuje předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
„Soutěž Junior Star hodnotí zahraniční panelisté. Proto může posloužit jako nástroj pro srovnání institucí, doplňuje Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR a někdejší předseda Grantové agentury ČR.
Nadějná sedmička
Pět podpořených řešitelů a dvě řešitelky působí v Akademii věd ČR. Jsou to Adam Přenosil (Ústav informatiky), Aniruddha Mitra (Biotechnologický ústav), Martin Andrš (Ústav experimentální medicíny), Jakub Hajný (Ústav experimentální botaniky), Danny Haelewaters (Biologické centrum), Kristýna Bašná (Sociologický ústav) a Katarína Adameková (Archeologický ústav, Brno).
Kromě projektů z Akademie věd ČR se po třech podpořených projektech řeší na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, dva na Vysoké škole chemicko-technologické a po jednom na Českém vysokém učení technickém v Praze, Vysokém učení technickém v Brně a Technické univerzitě v Liberci. Přehled všech podpořených projektů najdete na webu Grantové agentury ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
- Nečekejme, až přijde rok 2213. Jak podpořit větší zastoupení žen ve vědě?
- Jak komunikovat vědu v době dezinformací? Odpovědi hledala konference 360°
- Jazyková poradna, nářečí i dějiny. Ústav pro jazyk český funguje osm dekád
- Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
- Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu
- Policy paper Akademie věd upozorňuje na rizika působení pravoslavné církve
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
