
Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce
06. 01. 2026
Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině vodních rostlin.
Vědcům je již delší dobu známo, že lakušníky – vodní rostliny příbuzné pryskyřníkům – patří ke skupinám s velmi rozmanitým a složitým evolučním vývojem. Ten byl výrazně ovlivněn křížením mezi druhy a změnami v jejich genetické výbavě, zejména zvyšováním počtu sad chromozomů. Díky těmto procesům vznikla většina dnes známých druhů. Dosud ale chyběl klíčový důkaz o křížení mezi původními, geneticky „základními“ druhy. Právě tato hybridizace je považována za nezbytný startovní bod, který může v této skupině vést ke vzniku nových, geneticky složitějších druhů.
Objev z moravských pískoven chybějící dílek doplňuje. Vědcům se zde vůbec poprvé podařilo jednoznačně prokázat existenci takového křížence. Jde o zásadní objev, který pomáhá lépe pochopit, jak se tato skupina vodních rostlin vyvíjela a proč je dnes tak mimořádně pestrá.
Pohled do evoluční dílny přírody
Genetické analýzy spolu s měřením velikosti genomu ukázaly, že objevená rostlina nese kombinaci znaků dvou základních druhů, ale na rozdíl od většiny lakušníků si zachovává základní počet chromozomů. Přestože je tento nově objevený kříženec sterilní a netvoří semena, dokáže na lokalitě dlouhodobě přežívat díky schopnosti vegetativního šíření. Výsledky analýz navíc ukázaly, že kříženec vznikl nezávisle na dvou místech a v každém případě byl dárcem pylu jiný z obou rodičovských druhů.
„Objev tohoto křížence potvrzuje mechanismus vzniku geneticky složitějších druhů. Dokládá, že i přes existující reprodukční bariéry může za určitých podmínek docházet ke křížení mezi základními druhy a ke vzniku hybridů, které mohou být základem budoucích nových druhů,“ vysvětluje Zdeněk Kaplan z Botanického ústavu AV ČR. Většina dnes známých druhů lakušníků vznikla procesem, při němž se po křížení znásobí genetická informace. Díky tomu vznikají nové evoluční linie, které už nejsou slepou vývojovou větví, ale dokážou vytvářet semena a dál se vyvíjet.
Okno do minulosti
Podmínky v zatopených pískovnách, kde byl kříženec nalezen, podle vědců připomínají situaci po skončení poslední doby ledové. V podobných biotopech s čistou vodou a nízkou konkurencí se tehdy dostávaly do kontaktu dříve izolované evoluční linie, docházelo k hybridizacím a pravděpodobně tehdy vznikla většina dnešní druhové rozmanitosti této skupiny rostlin. Zatopené pískovny na Moravě se tak ukázaly jako nečekané „laboratoře evoluce“. Vytvořily prostor pro setkání druhů, které se v běžné krajině potkávají jen vzácně, a umožnily vědcům nahlédnout do procesů formujících rostlinnou říši.
Více informací
Kaplan Z., Trávníček B., Prančl J. & Koutecký P. (2025) Rare interspecific hybridization at the diploid level in Ranunculus sect. Batrachium. – Preslia 97: 637–658, https://doi.org/10.23855/preslia.2025.637
Kontakt:
Mgr. Zdeněk Kaplan, PhD.
Oddělení taxonomie
zdenek.kaplan@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
- Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
- Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
- Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně
- Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
- Vánoční kapr do tůně nepatří
- Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
- Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
- Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.