
A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
05. 03. 2026
Čeština měla v minulosti občas na kahánku. Podobné boje teď svádějí dialekty. Zuby nehty je ale při životě udržet nelze – mluvu včetně nářečních variant je totiž potřeba „nasát“ spolu s mateřským mlékem a žádný zásah shora nezabrání jazyku, aby se vyvíjel zcela spontánně. Dobře to vědí experti z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Jak fungují mechanismy v mozku při osvojování mateřštiny i cizích řečí, zase zkoumají vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Odzvonilo biflování slovíček? A jak do sebe vstřebat nový jazyk raz dva? Přečtěte si v novém čísle A / Magazínu.

1/2026 (verze k listování)
1/2026 (verze ke stažení)
O hlavní téma se dělí dva články:
Čeština – jazyk, který zůstává sám sebou (str. 18–27) Vlivy zvenčí, módní novotvary, složitá pravidla… Někdo chce češtinu čistit a opečovávat, jiný zjednodušovat. Jenže nakolik se dá jazyk spoutat?
Kolik řečí umíš… (str. 28–35) Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Kolik řečí se do nás vejde? A proč je dobré se při jejich učení inspirovat u kojenců a batolat?
Výběr dalších článků:
Pravěké želví puzzle (str. 36–41) Naši planetu obývá už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce?
Rozhovor: S hlavou ve hvězdách (str. 42–49) V dětství Kláru Hlouchovou trápila nespavost. Místo snění totiž celé hodiny přemýšlela o původu života nebo o tom, jestli jsme ve vesmíru sami. Odpovědi na podobné otázky hledá coby astrobioložka dodnes. Jen už ne za bezesných nocí, ale v laboratoři.
Alchymie kvantové budoucnosti (str. 50–55) Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů.
Fotoreportáž: Procházka budovou (str. 56–61) Masivní dubová vrata a za nimi vstupní vestibul s mohutným schodištěm, které stráží dva bronzoví lvi. Už při vstupu do sídla Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze je návštěvník ohromen. O překvapení není nouze ani uvnitř budovy.
Chrupavko, šlápni na plyn (str. 62–67) Lidé s trpasličí poruchou vzrůstu se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Podaří se ji jednou zcela vymýtit?
Všechna čísla A / Magazínu, oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR, i jeho předchůdce, časopisu A / Věda a výzkum, najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
- Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
Chemické vědy
Vědecká pracoviště
- Ústav analytické chemie AV ČR
Ústav anorganické chemie AV ČR
Ústav chemických procesů AV ČR
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Ústav makromolekulární chemie AV ČR
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.