Zahlavi

Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin

15. 12. 2025

Báseň Johna Miltona Ztracený ráj v překladu významného českého anglisty Martina Hilského ovládla 35. ročník ankety Kniha roku Lidových novin. Publikaci na podzim vydalo Nakladatelství Academia.

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Čeští čtenáři dosud neměli k dispozici srozumitelnou a čtivou verzi. Překlad Jungmannův i pozdější od Josefa Julia Davida jsou totiž pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem nového překladu je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace.

„Ctím Jungmannův překlad, ale od jeho dob je čeština někde jinde. Jestli se má práce podařila, nebo ne, o tom rozhodnou čtenáři,“ uvedl Martin Hilský 30. října 2025 na křtu knihy.


Autorem překladu Ztraceného ráje je Martin Hilský (vpravo). Křest knihy uvedl Ladislav Nagy z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (vlevo).

„Děkujeme Martinu Hilskému, že nám své překlady svěřil. Doufám, že je budeme vydávat i nadále,“ řekl Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia, které vydalo i další publikace a překlady Martina Hilského – například Shakespearova Anglie nebo kompletní Shakespearovo dílo. „Martin Hilský takto navrací ztracené ráje do české kultury,“ ocenil jeho práci Jiří Padevět.

Žebříček nejlepších letošních knih podle respondentů Lidových novin naleznete zde. Přehled publikací Martina Hilského, které vydalo Nakladatelství Academia, najdete na webu Academia. Záznam ze křtu Ztraceného ráje je dostupný na platformě YouTube.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: ČT24; Nakladatelství Academia

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce