Zemřel Jaroslav Tejral, někdejší ředitel brněnského Archeologického ústavu
12. 01. 2024
V úterý 9. ledna 2024 zemřel ve věku 90 let archeolog Jaroslav Tejral. Od roku 1960 působil v Archeologickém ústavu AV ČR, Brno, v jehož čele stál v letech 1990–1998. Byl mezinárodně uznávaným odborníkem na dobu římskou a dobu stěhování národů a zasloužil se mimo jiné o obnovení terénních odkryvů římské pevnosti na Hradisku u Muškova.
Dlouhodobě prosazoval mezinárodní ukotvení vědecké práce. Od roku 1991 například zastupoval českou archeologii na mezinárodním fóru jako člen Conseil permanent při Mezinárodní unii věd prehistorických a protohistorických, byl také čestným členem Polské archeologické společnosti nebo členem Rakouského archeologického ústavu.
Více informací o jeho působení a odkazu naleznete na webových stránkách Archeologického ústavu AV ČR, Brno.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Archeologického ústavu AV ČR, Brno
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Brno
Přečtěte si také
- Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část II.
- Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část I.
- Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni
- Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
- Jak uspět v programech, které podporují výzkum? Postupovat společně
- Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
- Akademie věd ČR ocenila výjimečné výsledky ve vědě i popularizaci
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.