
Výstava v Akademii věd ukazuje mizející nářečí
04. 03. 2026
Pidravý, bohdál, hafera… Nejen tato slova už málokdo zná nebo používá. Mizejícím dialektům na území Čech a Moravy se věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Představuje bohatství a rozmanitost dialektů, upozorňuje na jejich postupný ústup a přibližuje výsledky výzkumu. Výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR a je přístupná zdarma.
Rozumíte řeči svých prarodičů, přátel či známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím? A rozumějí oni vám? – ptají se autoři výstavy Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Multimediální expozice návštěvníkům nabízí nářeční mapy, autentické zvukové nahrávky z různých období i interaktivní prvky, které ukazují, jak se jazyk v průběhu desetiletí proměňuje. Jedním z prvků je ozvučená mapa s archivními i novějšími záznamy, jež dokumentují dynamiku vývoje nářečí během posledních padesáti let.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme dnes, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací. Moderní technologie nám dnes umožňují zachytit jejich podobu přesněji než kdykoli dříve,“ říká Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Výstava začíná 4. března a potrvá až do 15. června. Otevřená je každý všední den od 10 do 18 hodin. Výjimečně ji bude možné navštívit i o víkendu 14. a 15. března v rámci Týdne mozku.
Zapojte se také do výzkumu
Součástí výstavy je nejen dlouhodobý, ale také aktuální výzkum mapování nářečí, kterým se zabývá dialektologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Brně a do něhož se prostřednictvím webu mapovaninareci.cz zapojilo již více než 6 000 respondentů. Výzkum kombinuje terénní šetření s online dotazníkem a jeho cílem je vytvořit co nejpřesnější současné mapy nářečních jevů. Odborníci vítají další zájemce – čím více odpovědí získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
Ústav pro jazyk český AV ČR byl založen 6. února 1946 a vznikl přeměnou z Kanceláře Slovníku jazyka českého, zřízené v roce 1911.
Kontakt:
Martina Ireinová
Ústav pro jazyk český AV ČR
ireinova@ujc.cas.cz
+420 532 290 292
Přečtěte si také
- Zelené Lipno: v zimě mělo stejnou koncentraci sinic jako produkční rybníky v létě
- Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu: Akademické půlhodinky
- V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa
- Čeští vědci zaznamenali na Marsu elektrický výboj připomínající blesky
- Most mezi vědou a byznysem. Akciová společnost AV ČR propojí výzkum s investory
- Chytré domácnosti z pohledu genderu: čas strávený domácími pracemi příliš nesnižují
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.