
Vědci z Akademie věd vyvinuli technologii, která usnadní léčbu rakoviny
21. 01. 2020
Společnost SHINE Medical Technologies LLC, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a GE Healthcare oznámily 21. ledna 2020 první výrobu terapeutického izotopu lutecia 177 (Lu-177) v množství, které odpovídá dávkám pro pacienty. Technologii vyvinul Miloslav Polášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Usnadnit má léčbu rakoviny prostaty i jiných orgánů.
Dodání Lu-177 v tomto množství a čistotě prokazuje použitelnost technologie jeho pro výrobu. V květnu 2019 uzavřela společnost SHINE s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR dohodu, jež jí udělila exkluzivní přístup k nové technologii. Ta slouží k separaci lutecia od obohacených terčů ytterbia. Technologie umožnila výrobu beznosičového Lu-177, které dodala společnost GE Healthcare. Izotop byl vyroben ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR a s technickou podporou Vývojového centra Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, které vede Ondřej Pačes.
Lu-177 se používá k léčbě neuroendokrinních nádorů a jako slibné se ukazuje také pro léčbu metastatické rakoviny prostaty a jiných orgánů. Izotop je nízkoenergetickým emitorem beta částic, který působí přímým ozářením rakovinných buněk poté, co byl dopraven do místa výskytu nádoru cílící molekulou.
„Beznosičové Lu-177 v dodaném množství a čistotě má potenciál poskytnout lékařům i pacientům životně důležitý, vysoce účinný terapeutický izotop,“ vysvětluje Charles Shanks, hlavní inženýr společnosti GE Healthcare Life Science, a pokračuje: „Lu-177 je jedním z klíčových faktorů růstu na trhu lékařských izotopů. Představuje velkou příležitost pro lepší zásobování trhu.“
Také Katrina Pitas, viceprezidentka a generální ředitelka divize SHINE Therapeutics, potvrzuje, že dodání Lu-177 v množství využitelném pro pacienty je pro SHINE Therapeutics významným krokem kupředu: „Společně s našimi spolupracovníky z Akademie věd ČR jsme prokázali, že umíme Lu-177 vyrábět na velmi vysoké úrovni čistoty. Těšíme se, že budeme i nadále spolupracovat se společností GE Healthcare na přiblížení Lu-177 komercializaci, a tím i pacientům, kteří z toho budou mít největší prospěch.“
„Výroba klinicky relevantních dávek jakéhokoli terapeutického radionuklidu není snadná. Prokázali jsme, že se naše technologie dokáže vypořádat s výzvami, které beznosičové Lu-177 představuje. Jsem vděčný týmům ze společnosti SHINE, Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu jaderné fyziky za pokroky, kterých společně dosahujeme,“ uzavírá Miloslav Polášek, který technologii vyvinul.
Více informací naleznete na webových stránkách Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Dušan Brinzanik, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Foto: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- V nanosvětě je zlato modré i rudé, říká Vladimíra Petráková
- Tajemství termitů: dlouhověkost a po miliony let fungující řád
- Plasty by se mohly vyrábět z oxidu uhličitého získaného z atmosféry, říká chemik
- Čeští vědci spolupracují na vývoji ekologických a levných solárních článků
- Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.