V Praze začíná mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze se od 1. do 5. prosince 2025 uskuteční již šestnáctý ročník mezinárodní konference AXRO pořádané Astronomickým ústavem AV ČR, která každoročně přivádí do Prahy přední odborníky v oblasti rentgenové astronomie a rentgenové optiky. Setkání se tradičně koná v historické Vile Lanna.

Konference se letos zúčastní 48 odborníků z celého světa. Úplný seznam účastníků je dostupný na https://axro.cz/index.php/conference/participants/. Konference je určená zástupcům výzkumných organizací, ale i inovativních firem. Propojení vědy a průmyslu je jedním z témat konference. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference https://axro.cz/. Abstrakty jednotlivých příspěvků jsou k dispozici na https://axro.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/.

Hlavní tematické okruhy a významné přednášky

Mezi nejdůležitější příspěvky letošního ročníku budou patřit výsledky čínských vědců z kosmické mise Einstein Probe, stejně jako prezentace nejnovějšího vývoje připravovaných mezinárodních misí, například SMILE, NewAthena a THESEUS a také čínské eXTP.

SMILE

Na konferenci zazní příspěvky o evropsko-čínské misi SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer), která nedávno úspěšně prošla kvalifikačními a letovými zkouškami. Jejím cílem je poprvé poskytnout ucelený globální obraz toho, jak Země reaguje na sluneční vítr, proudy nabitých částic a výrony záření ze Slunce. K pozorování bude využívat rentgenové a ultrafialové kamery, detektory částic a magnetometry. Sonda nedávno dokončila desetiměsíční fázi integrace a testování, probíhající od listopadu 2024 do září 2025 v technologickém středisku ESA ESTEC v nizozemském Noordwijku. Nyní je připravena k transportu a k finálním přípravám na start. Vypuštění zajistí raketa Vega-C z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Přesný termín startu během stanoveného okna bude upřesněn začátkem roku 2026. Vědci z Astronomického ústavu AV ČR se na projektu podílejí tzv. sekundární vědou, a to výzkumem kosmických rentgenových zdrojů.

NewAthena

Na programu bude také příspěvek o evropské vlajkové misi NewAthena, která má následovat úspěchy předchozích evropských rentgenových observatoří a zásadně posílit vědecké možnosti v oblasti vysokoenergetické astrofyziky. Mise je navržena ke studiu „žhavého a energetického vesmíru“, tedy černých děr, vývoje galaxií a hmoty v extrémních podmínkách. Představuje výrazně přepracovanou verzi původního konceptu Athena. Na přípravě mise se účastní i vědci z Astronomického ústavu AV ČR.

Mise THESEUS

Součástí programu bude také představení konceptu mise THESEUS (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor), připravované observatoře ESA určené k monitorování vysokoenergetických tranzientních jevů ve vesmíru. THESEUS se zaměří zejména na záblesky gama záření (GRB) vytvořené během první miliardy let po velkém třesku, ale i na přesnou lokalizaci zdrojů gravitačních vln, neutrin a dalších přechodných vesmírných jevů. Na projektu spolupracuje široké konsorcium evropských institucí, mezi ně se také řadí tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT – doktorand z této univerzity představí analýzu rozsáhlých astronomických databází za použiti moderních metod strojového učení. Velmi silně je na konferenci zastoupena i astrofyzikální sekce s výrazným podílem teoretické astrofyziky kompaktních objektů představená příspěvky vědců z Astronomického ústavu AV ČR a Slezské univerzity v Opavě.

Mise eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry Mission) je poté, co Evropa spolupráci odřekla, téměř výlučně čínská rentgenová observatoř. Zaměřuje se na studium hmoty v extrémních podmínkách – při vysoké hustotě, silné gravitaci a intenzivních magnetických polích. Jejím cílem je zkoumat černé díry, neutronové hvězdy a další kompaktní objekty a umožnit testování fyzikálních zákonů v extrémních prostředích. Start mise je plánován na začátek 30. let tohoto století.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Tradice konference AXRO

Konference AXRO se v Praze koná tradičně v adventním období a během let si vybudovala pověst významného mezinárodního setkání odborníků v oblasti rentgenové optiky. Letošní ročník potvrzuje její dlouhodobou prestiž a navzdory složité situaci ve světě letošní setkání zároveň ukazuje, že spolupráce je klíčem k vědeckému pokroku.

Kontakt:

prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Astronomický ústav AV ČR 
E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Přečtěte si také

• Světové prvenství české vědy: stárnutí vajíček lze zvrátit
• Mezinárodní soutěž Dream Chemistry Award poprvé v historii vyhrál Čech
• Vědci objasnili, jak rostlinné buňky spouštějí životně důležité procesy
• Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
• Umělá inteligence rozpozná parazitické vejce lépe než průměrný ornitolog
• Jeden název, sedm druhů: vědci odhalili chyby v určení hub ze světových sbírek
• Vědci z CzechGlobe vyvinuli první globální monitoring dopadů sucha
• Vědci z ÚOCHB AV ČR představili novou metodu značení biomolekul
• Ceny Akademie věd vyzdvihnou mimořádné výsledky i popularizaci vědy
• Vyplatí se jít na vysokou školu, když se ekonomice nedaří?