
Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
30. 10. 2025
Více než tři stovky akcí ve dvaadvaceti městech po dobu sedmi dní. První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu. Od 3. do 9. listopadu 2025 se uskuteční již pátý ročník oblíbeného festivalu Týden Akademie věd ČR. Nabízí bohatý program zahrnující přednášky, besedy, workshopy, science show nebo dny otevřených dveří. V článku jsme připravili malou ochutnávku, spoustu dalších akcí ale najdete přímo na webu festivalu. Vstup na všechny je zdarma.
Chcete vidět, jak se zkoumá DNA přímo v laboratoři a u toho si sami vyzkoušet špičkové přístroje, díky nimž vědci posouvají hranice poznání o rostlinách, zvířatech, ale i o člověku? Rádi byste se dozvěděli víc o práci archeologů, kteří rozkrývají dávnou historii a dnes již dokonce dokážou rekonstruovat podobu našich předků? Anebo jste fanoušci techniky a láká vás proniknout třeba do tajů přípravy optických vláken tenkých jako lidský vlas?
Ať už dáváte přednost přírodním, nebo humanitním oborům, festival Týden Akademie věd ČR nabízí skvělou příležitost, jak se naučit něco nového a zažít vědu na vlastní kůži. Ideální příležitostí jsou dny otevřených dveří a exkurze, na které zve přes padesát pracovišť Akademie věd ČR a mnoho dalších institucí napříč celou republikou. Kde jinde se o světu výzkumu dozvědět než přímo tam, kde se dnes a denně bádá? Vědci a vědkyně návštěvníky provedou laboratořemi či studovnami, ukážou místa, kam se běžně nemůže, a předvedou to nejzajímavější ze své práce.

Při dnech otevřených dveří se návštěvníci dostanou do míst, kam se většinou nepodívají, například do laboratoří Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
Přednášky – zlaté jádro festivalu
Pořádně do hloubky, zábavně a poučně. To slibuje pestrá nabídka mnoha desítek přednášek a besed.
Kladete si někdy otázku, kde vlastně „leží“duha? Tento meteorologický jev fascinoval člověka již od počátku věku, ale první úspěšná vysvětlení základních vlastností se přisuzují Newtonovi a Descartovi. Jak duha vzniká, proč je kulatá a zda ji můžeme spatřit i v poledne, se dozvíte na přednášce Petra Zacharova z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Milovníky komiksů zaujmou proměny zobrazování slovanských bohů a bohyň od pozdního středověku po současnost. Co propojuje dávná náboženství s vizualitou současných knižních ilustrací, komiksů či filmových a videoherních adaptací? Prozradí to Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, jeho přednášku je možné navštívit osobně nebo si ji pustit streamovanou na webu.

Přednášky a besedy často obsahují i názorné ukázky. Mají ovšem omezenou kapacitu. Zarezervujte si tu svou vyhlédnutou včas.
Připravte se také na poutavou cestu do jednoho z nejméně prozkoumaných, avšak biologicky velmi bohatých regionů Indie – východní části Himálaje na rozhraní Indického subkontinentu, Východní Asie a Indočíny. Návštěvníky přednášky tam přenese Miroslav Čapek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Promítne unikátní fotografie z místa a promluví o živočiších, kteří v něm žijí.
Kdo chce více debatovat než poslouchat, může v Praze zavítat na diskuzi o budoucnosti české energetiky, o vědě ve věku podezírání nebo si zajít na akci Zeptej se vědce.
Zajímavých přednášek a besed, kde nebudou chybět ani praktické ukázky, se na pracovištích Akademie věd ČR odehraje nespočet. Na většinu z nich je ale potřeba si zarezervovat místo. Aktuální obsazenost najdete na webu festivalu.
Zábavně, výbušně i interaktivně
Novinkou letošního ročníku festivalu je kino neboli projekční koutek Věda na plátně, kde se celý týden budou promítat snímky z produkce Akademie věd ČR. Nenechte si ujít například film Město jako laboratoř změny či Let there be light o termojaderném reaktoru ITER, který se v současné době staví ve Francii.

Festival nabízí mnoho aktivit, při kterých návštěvníci zažijí vědu na vlastní kůži.
Osvědčený formát, který se na festival vrací, je literární pub kvíz. Můžete v něm nejen otestovat své znalosti české a světové prózy a poezie, ale také se dozvědět, jak se tepou verše nebo jak literatura překračuje hranice. Vítěz kvízu si odnese věcnou cenu.
Trochu výbušnější atmosféra bude na science show s příznačným názvem Trhni si!. Nejde ale o hrubé chování, v průběhu show se opravdu bude trhat, přerážet i vybuchovat. Vědci z Ústavu fyziky materiálu AV ČR předvedou, co všechno materiály vydrží.
Naopak jako v rukavičkách bude potřeba postupovat například na keramickém restaurátorském miniworkshopu, kde si účastníci budou moct pod vedením zkušené restaurátorky vyzkoušet skládat „keramické puzzle“ nebo lepit střepy.
Kompletní program festivalu Týden Akademie věd ČR najdete zde. Součástí je také program v angličtině.
Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Jan Tichý
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
- Videa a avataři: moderní výstava přibližuje výzkumy ve službách veřejnosti
- A / Magazín o dětech, gorilích parazitech a populismu na vzestupu
- Brno o víkendu ožije vědou. Festivalu se účastní 13 pracovišť Akademie věd
- Série videí IDEA Talks poradí, na co se zaměřit v předvolebních programech
- Postoloprty: vraždy, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.