
Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
04. 03. 2026
Už Karel Jaromír Erben se obával, že nářečí nepřežijí konec 19. století. Máme rok 2026 a moravské kuchařky nabírají polévku šufánkem, na Táborsku míchají obsah hrnce měchačkou a ve východních Čechách vydlabávají bylinky pajzákem. Dialekty přesto procházejí vývojem a je otázkou, jaká je čeká budoucnost. Bohatství a rozmanitost regionální mluvy stejně jako její postupné mizení představuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Do poloviny června si ji bezplatně můžou prohlédnout návštěvníci Galerie Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
Označuje slovo cibéba cibuli, rozinku nebo pěnkavu? Bé je správně. Tuto kvízovou otázku i další podobné můžete zkusit zodpovědět právě na výstavě, která se dnes, ve středu 4. března 2026, otevírá veřejnosti.
Expozice je sice postavena hlavně na textech, protože o ty jde při výzkumu dialektů především, přesto se organizátoři snažili o co nejvíce interaktivní pojetí. Vedle nezbytných výstavních panelů připravili také gauč a křesílka se stolkem, kde může každý návštěvník vyplnit dotazník, a tím se zapojit do jazykovědného šetření. Zároveň má možnost přilepit na velkou nástěnnou mapu lísteček s výrazem, který se používá právě v regionu, odkud pochází.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek na vernisáži uvedl, že výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Okem i uchem
Návštěvníka upoutají velkoformátové mapy nářečí i audiokoutek s autentickými hlasy z regionů. Vědci disponují velkým množstvím zvukových stop z prvního celoúzemního výzkumu nářečí před padesáti lety. Dialektologové tehdy natáčeli s respondenty z nejstarší generace, mnohdy narozenými ještě v druhé polovině 19. století. Archiv se zároveň doplňuje o aktuální nahrávky, což umožňuje srovnání v čase a sledování vývoje mluvy v krajích.
„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací,“ říká dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR, jedna z hlavních autorek výstavy.

Martina Ireinová zavzpomínala, že vztah k výzkumu nářečí si vybudovala při studiu bohemistiky v Brně. Vedle ní stojí Jakub Koníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
A jak mluvíte vy?
Mapy nářečí, které ukazuje výstava, znázorňují situaci v minulosti a současnosti. Na podobě atlasu budoucnosti se ale může podílet každý z nás. Stačí kliknout na web Mapovaninareci.cz a připojit se k dosavadním více než šesti tisícovkám respondentů. Odborníci vítají další zájemce. Čím více odpovědí totiž získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.
Organizátoři připravili výstavu u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR (vznikl v únoru 1946). Zkoumání nářečí je úkolem brněnského dialektologického oddělení, které je téměř od začátku součástí právě tohoto jazykovědného institutu.
Výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí začíná 4. března a končí 15. června 2026. Počítá se s několika komentovanými prohlídkami. Téma může být zajímavé mimo jiné pro školy, kontakty pro domluvení organizované návštěvy jsou na webových stránkách Galerie Věda a umění.

Vernisáž se konala v úterý 3. března 2026, v předvečer otevření pro veřejnost. Expozice je přístupná bezplatně každý všední den od 10 do 18 hodin.
Obsahově expozici připravili odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, produkčně pak Středisko společných činností AV ČR.
O vývoji českého jazyka, vztahu obrozenců k nářečí i výzkumu dialektů si můžete přečíst více v hlavním tématu čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín, který vychází tento čtvrtek 5. března. Už teď je možné si poslechnout článek v audiopodobě:
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program
- A / Magazín: O městech, falšování fotek a antibiotikách ve vodě
- Středoškoláci prezentovali na konferenci Otevřené vědy výsledky svých stáží
- Týden Akademie věd vyvrcholí o víkendu, bohatý program propojí vědu a zábavu
- Festival Týden Akademie věd zahájilo představení objevu světového formátu
- Týden Akademie věd ČR: přes 300 akcí, dny otevřených dveří a výbušná témata
- A / Easy: O fyzikálních chybách ve filmu, vědkyni v Miss a teorii divnosti
- Slova TGM z „tajemné obálky“ berme s citlivostí a pokorou, říká Dagmar Hájková
- První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd
- Pedagogové si rozšiřují obzory, začala Škola českého jazyka a literatury
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















