
Střevní mikrobiom miluje vlákninu. Potvrdily to i tasemnice
19. 03. 2026
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.
Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího traktu. V průmyslových zemích v posledních desetiletích téměř vymizeli, což se obvykle vysvětluje zlepšenou hygienou a moderní medicínou. Současně ale v moderní populaci výrazně přibývá autoimunitních a zánětlivých onemocnění střev. Proto se přibližně před dvaceti lety vědci začali zabývat myšlenkou využít některé střevní červy jako terapeutický nástroj (tzv. helmintoterapie).
„Výsledky helmintoterapie jsou ale zatím nekonzistentní – někdy červi zánět tlumí a někdy ne. Proto jsme se zaměřili na faktory, které mohou jejich účinek ve střevě ovlivňovat,“ říká Kateřina Jirků z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ukázalo se, že klíčovou roli hraje složení stravy, především množství vlákniny.
Vědci sledovali, jak se střevní parazit chová při různém množství vlákniny ve stravě hostitele. Jako modelový organismus použili tasemnici krysí Hymenolepis diminuta, která se běžně využívá ve výzkumu interakcí mezi parazity, střevními mikroorganismy a imunitním systémem, hostiteli neškodí, naopak dokáže tlumit zánět.
„Zjistili jsme, že když je ve stravě velký podíl strukturální vlákniny, tasemnice je nejen ve výborné kondici, ale je schopna vyvolávat i protizánětlivou reakci v organismu hostitele. Když vláknina chybí, tasemnice přechází do úsporného režimu připomínajícího hibernaci u savců a její protizánětlivý účinek mizí,“ uvádí Kateřina Jirků. Při dietě chudé na vlákninu zůstávaly tasemnice několikanásobně menší, nedosahovaly pohlavní zralosti a neprodukovaly vajíčka. Genetické analýzy navíc ukázaly, že u těchto červů dochází k rozsáhlým změnám v aktivitě genů spojených s vývojem, metabolismem a reprodukcí.
Strava mění celý střevní ekosystém
Změny ve stravě výrazně ovlivňovaly celý střevní mikrobiom hostitele. Strava bohatá na vlákninu podporovala bakterie spojené se zdravým střevním prostředím. Naproti tomu západní dieta vedla k nižší pestrosti mikrobů a k rozšíření bakterií spojovaných se střevní nerovnováhou. Tyto rozdíly se promítly i do imunitní reakce hostitele.
Podle odborníků tak výsledky studie znovu ukazují, jak zásadní roli hraje složení stravy pro fungování celého střevního ekosystému. Zdravotnické organizace doporučují dospělým přijímat přibližně 25 až 30 gramů vlákniny denně, skutečná spotřeba v západních zemích je však často ještě nižší. Pro srovnání – u některých tradičních populací se odhaduje příjem vlákniny až kolem 80–120 gramů denně.
Nedostatek vlákniny přitom ochuzuje střevní mikrobiom, který má podle řady studií vliv nejen na zdraví trávicího traktu, ale i na fungování imunitního systému, mozku i psychiky. Nerovnováha střevních mikroorganismů je dnes spojována například se zvýšeným rizikem alergií, depresí, úzkostí či neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby.
Kontakt:
MVDr. Kateřina Jirků, Ph.D., pomajbikova@paru.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková, PR manažerka, Biologické centrum AV ČR, daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Oteplování mění ekosystémy: horské vrcholy až pětkrát rychleji než lesy a louky
- Čeští vědci ověřili přesnost sledování blesků z družic Meteosat
- Skrytá biologická rozmanitost pozoruhodného laboratorního savce
- 130 let od narození fotografa Josefa Sudka
- Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování
- Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest
- Letos se příroda opět probouzí ve velmi časném termínu
- Dnes začíná festival Týden mozku
- Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
- Lipno mělo v zimě stejnou koncentraci sinic jako rybníky v létě
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.