Zahlavi

Středoškoláci si mohou vyzkoušet práci vědců. AV ČR vypsala roční stáže

02. 11. 2023

Akademie věd opět otevírá svá pracoviště studentům středních škol, kteří si chtějí vyzkoušet vědeckou dráhu. Do 30. listopadu 2023 můžou poslat přihlášky na stáže Otevřené vědy. Trvají celý rok a jsou zdarma.

Ať už studenta baví spíše technické, přírodní nebo humanitní vědy, v nabídce stáží Akademie věd si vybere každý. Všechny potřebné informace i přihlašování lze snadno najít na webu www.otevrenaveda.cz. Stáže jsou velmi oblíbené, každý rok se na ně hlásí stovky studentů středních škol.

„Listopad je pro Otevřenou vědu velmi důležitý měsíc. Stážisté i lektoři se hlásí do nového ročníku a zároveň vrcholí ročník předchozí, který byl mimořádně silný. V roce 2023 jsme dostali celkem 1657 přihlášek, z nichž si lektoři vybrali 223 stážistů; vědeckou prací letos strávili téměř 15 000 hodin,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, které stáže organizuje.

Vědkyně a vědci si pro studenty připravili zajímavá témata od matematiky přes biologii, IT, historii až po psychologii. Už na střední škole tak mají mladí nadšenci jedinečnou příležitost nejen poznat, co znamená dělat vědu, ale také se aktivně zúčastnit probíhajících výzkumů na pracovištích Akademie věd ČR.

Ze stážistů lektory

„Projekt Otevřená věda běží už téměř dvacet let. Za tak dlouhou dobu vidíme, jak velmi je pro studenty přínosný. Mnozí z nich se pak sami rozhodnou jít vědeckou cestou, a dokonce se někdy sami stanou lektory nových studentů. Velkou radost nám například letos udělala bývalá stážistka Fyzikálního ústavu AV ČR Anna Radochová, která získala první místo v soutěži České hlavičky,“ říká Petr Borovský.

Příkladem studenta, který prošel stáží, stal se vědcem a teď sám stáže Otevřené vědy vede, je Martin Jindra z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

„Stáže Otevřené vědy nabízejí studentům SŠ jedinečnou příležitost vyzkoušet si techniky, ke kterým by se kolikrát nedostali ani při studiu přírodních věd na VŠ. To je, myslím, velmi motivující při studiu obecných základů přírodních věd,“ říká Martin Jindra. „Osobně teoretické věci vždy lépe chápu, když si dovedu představit praktickou aplikaci, při stážích Otevřené vědy si ji studenti nemusejí jen představovat, ale mohou si na ni i sáhnout.“

Motivace a zvídavost především

Zájemci si mohou do 30. listopadu 2023 vybrat, kterou stáž a na jakém pracovišti Akademie věd by chtěli v příštím roce absolvovat. Lektoři si následně na základě přihlášky a motivačního dopisu vybírají nejvhodnějšího kandidáta.

„Bez zvídavosti to ve vědě nejde a velmi rád vidím, když se studenti nebojí zeptat,“ přibližuje Martin Jindra svá kritéria výběru studentů. „To je nesmírně důležité i pro nás, pomáhají nám znalosti co nejlépe předat. Mám pocit, že studenti se často bojí zeptat a myslejí si, že by všechno již měli vědět, nicméně opak je pravdou.“

Student může stáž absolvovat sám nebo spolu s dalšími dvěma kolegy v malém vědeckém týmu. Stáže trvají po celý kalendářní rok včetně prázdnin. Časový rozvrh určuje lektor po dohodě se stážisty tak, aby vyhovoval oběma stranám. Minimálně by měly trvat osm hodin v měsíci. Středoškoláci mají unikátní příležitost osobně poznat nejen samotné vědce, ale také laboratoře, knihovny, dostanou se k zajímavým odborným materiálům a získají jedinečnou praxi. Často pomáhají také s popularizací vědy při akcích jako například Veletrh vědy.

Kontakt:

Markéta Kinská
Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR
kinska@ssc.cas.cz


Otevřené vědě se také věnuje nejnovější díl Podcastu Akademie věd:

TZ ke stažení zde.

stážista Martin Malík

stážista Martin Malík

Stážista Ondřej Novák

Stážista Ondřej Novák

stážistka Karolína Šindlářová

stážistka Karolína Šindlářová

stážistka Barbora Tomalová

stážistka Barbora Tomalová

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce