
Stoleté zkameněliny želv z Česka a Polska ožívají v nové digitální databázi
21. 11. 2025
Zkamenělé želvy z českých a polských sbírek, které byly objeveny třeba i před více než sto lety, nyní dostaly nový život. Více než 250 fragmentů krunýřů a kostí, které byly dosud rozptýlené v muzejních sbírkách a často tam ležely dlouhé dekády bez povšimnutí, nashromáždil tým vedený Milanem Chroustem z Geologického ústavu AV ČR. Výsledkem je online databáze TED (Turtle Evolution Database), která otevírá dveře k mezinárodní spolupráci i lepšímu poznání dávných ekosystémů.
„Navštívili jsme všechna velká i malá muzea jak v Česku, tak v Polsku. Spočívají v nich poklady, kterých se sto let nikdo nedotknul. Sbírka je obrovská a nás nyní čeká hlavní práce – zjistit, jaké želvy, to vlastně jsou,“ říká Milan Chroust, který na vytvoření databáze pracoval během svého dvouletého zahraničního pobytu v Polsku.

Zkamenělina vyhynulé želvy Rafetus bohemicus byla nalezena v Břešťanech u Bíliny. Pochází ze sbírek Chlupáčova muzea historie Země Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Nově vytvořená databáze TED obsahuje klíčové informace o nálezech včetně map a geologického stáří, detailní fotografie i digitalizované 3D modely vybraných exemplářů. Cílem projektu je nejen zpřístupnit dosud nevyužitý vědecký materiál, ale také podpořit myšlenku otevřené vědy a umožnit, aby data sloužila jak výzkumníkům, tak veřejnosti.

Fosilie mořské želvy rodu Protostegidae byla nalezena na Bílé Hoře. Nachází se ve sbírkách Národního muzea v Praze.
Svědkyně dávných klimatických změn
„Že jde o želvu, pozná každý, ale naším úkolem je nyní zjistit, co to je za druh a co všechno nám může říct o pravěkém světě, ve kterém žila. Díky studiu těchto želv můžeme rekonstruovat tehdejší prostředí, vývoj teplot i srážek a lépe pochopit jejich současnou diverzitu. To je úkol na několik dalších let výzkumu,“ zdůrazňuje český badatel.
Databáze představuje jedinečný zdroj pro paleontologický výzkum střední Evropy a zároveň inspiraci pro další instituce, které chtějí zpřístupnit své sbírky v digitální podobě. Výzkumný projekt se uskutečnil ve spolupráci s Polskou akademií věd.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Databáze TED
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Derecho a downbursty: když si bouře podají ruce a plivou vichr
- Díky sopkám existuje na naší planetě život, říká vulkanolog Lukáš Krmíček
- Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
- Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
- Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
- Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
- Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
- Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
- Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
- Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.