
Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
01. 04. 2026
Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.
„Akademie věd se dlouhodobě snaží být nejen špičkovou výzkumnou institucí, ale také otevřeným a odpovědným aktérem ve společnosti,“ uvedl předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a dodal, že proto považuje za přirozené, aby fungovala jako součást širší kulturní scény a vytvářela prostor k setkávání – a to nejen mezi vědci, ale i s jejími partnery a veřejností.
Ředitel Národního divadla Jan Burian dále upozornil, že budovy Národního divadla se nacházejí poblíž vzdělávacích institucí – Akademie věd, Univerzity Karlovy a Národního muzea. „Poselství našich předků je tedy jasné: sepětí vědy, vzdělání a kultury chápali jako cestu, která může svět nejen rozvíjet, ale v kritických chvílích i zachránit,“ zdůraznil.

Představení uvedli ředitel Národního divadla Jan Burian a předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek (zleva)
Pucciniho Tosca měla premiéru roku 1900 a v současnosti je jednou z nejčastěji uváděných oper. Přináší tragický příběh lásky zpěvačky Tosky a malíře Cavaradossiho a zvůle šéfa policie Scarpii. Libreto napsali Luigi Illica a Giuseppe Giacosa podle francouzské divadelní hry La Tosca od Victoriena Sardoua.
Inscenace Státní opery v režii Martina Otavy využívá výpravu Josefa Svobody z roku 1947. Hlavní role na představení ztvárnili Petra Alvarez Šimková, Peter Berger a Daniel Čapkovič, orchestr dirigoval Hilary Griffiths.
Generálním partnerem představení byla společnost IOCB Tech, která se jako součást Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR zaměřuje na hledání komerčně zajímavých badatelských projektů na tomto pracovišti. Dalšími partnery představení byly Nemocnice Agel Třinec-Podlesí, Galerie Kodl a firma Zeiss. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová a Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



















