
Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
26. 03. 2026
Čím se aktuálně zabývají pracoviště Akademie věd ČR a jak se daří jejich zaměstnancům? Nejen to zjišťuje přímo „na místě činu“ předseda instituce Radomír Pánek. Na konci ledna totiž zahájil sérii návštěv, při nichž se setkává s vedením ústavů i dalšími kolegy a kolegyněmi. Diskutuje s nimi mimo jiné o své vizi více spolupracovat a posilovat jednotnost Akademie věd ČR.
Akademii věd ČR a čtyřiapadesátku jejích pracovišť nevytvářejí jen budovy, laboratoře, badatelny a knihovny, ale hlavně lidé, kteří v nich pracují. „Na návštěvy jsem se těšil. S jejich řediteli a ředitelkami jsme sice v kontaktu, chtěl jsem se ale setkat i s dalšími kolegy a kolegyněmi, abych je informoval, čím se zabýváme v Akademické radě a jakým směrem naši instituci rozvíjet,“ říká předseda Radomír Pánek. Doplňuje, že kontakt s vědci a vědkyněmi „naživo“ nelze nahradit: „Hlavní smysl návštěv tak vidím mimo jiné v tom, abychom posilovali vědomí, že v Akademii věd táhneme všichni za stejný konec provazu.“
I v této souvislosti hovoří Radomír Pánek při návštěvách například o komunikační strategii Akademie věd ČR. Jejím záměrem je zvyšovat viditelnost a důvěryhodnost instituce jako jednotného celku. „Vůči všem, k nimž naše aktivity komunikujeme – ať už veřejnosti, decizní sféře nebo průmyslovým partnerům –, chceme vystupovat jako důvěryhodná, srozumitelná a transparentní instituce,“ zdůrazňuje Radomír Pánek.
|
Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce se dočtete také v rozhovorech s jejími členy a členkami: |
Kvalitní věda a výzkum v Akademii věd
Pomyslné turné zahájil Radomír Pánek 29. ledna 2026 společně s místopředsedy Akademie věd ČR návštěvou dvou pracovišť – Ústavu fotoniky a elektroniky a Historického ústavu.
Vedení Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR představilo vědecké aktivity a vybrané výsledky, badatelé provedli hosty laboratořemi. Závěr patřil setkání se zaměstnanci, které mělo pozitivní ohlas, jak se dočtete v aktualitě na webu pracoviště: „Návštěva se odehrála v otevřené atmosféře a potvrdila význam dialogu vedení Akademie věd s výzkumníky ústavů.“

Návštěva Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR
Svou vizi rozvoje instituce představil Radomír Pánek i při diskusi v Historickém ústavu AV ČR, kde debatoval s vedením: mimo jiné s ředitelem Martinem Holým a jeho zástupkyní Evou Doležalovou.
Rozhovory o vědeckých tématech i institucionálním rozvoji pokračovaly 17. února 2026 v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. „Vedení Akademie věd jsme seznámili s výzkumnými aktivitami pracoviště a jeho laboratorním a technickým zázemím. Setkání umožnilo i výměnu pohledů na rozvoj ústavu i podporu excelentního výzkumu v jaderné a částicové fyzice a jejich aplikací,“ zhodnotili účastníci.

Návštěva Ústavu jaderné fyziky AV ČR
O hlavních směrech výzkumu a aktuálních tématech, které souvisejí s fungováním Akademie věd ČR, se hovořilo i v Ústavu anorganické chemie AV ČR.

Diskuze při návštěvě Ústavu anorganické chemie AV ČR
Současnost a další plány
V podobném duchu se odehrály i návštěvy dalších pracovišť ze všech humanitních oblastí – vedení ústavů představilo aktivity vědeckých pracovníků a týmů a úspěchy i plány do budoucna a provedlo delegaci budovami, Radomír Pánek hovořil o směřování instituce a novinkách, které pomohou vědcům a vědkyním, například o programu Akademie budoucnosti nebo o vznikající akciové společnost. Více informací o dalších návštěvách se dozvíte v aktualitách pracovišť pod odkazy níže.
Aktuálně se uskutečňuje první část návštěv, druhá je v plánu na podzim, nebo v začátkem roku 2027. K tématu se vrátíme v rozhovoru s Radomírem Pánkem.

Radomír Pánek společně s místopředsedkyněmi a místopředsedou navštívil také brněnský Archeologický ústav AV ČR.
Zprávy pracovišť o návštěvě předsedy Radomíra Pánka:
Ústav informatiky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
|
Nové programy podpory – Akademie budoucnosti a ERC inkubátor Akademie budoucnosti? Instituce, která přiláká vědce nejen kvalitou výzkumu |
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Dita Hladíková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; ÚTAM AV ČR; ÚJF AV ČR; ÚACH AV ČR; ARÚB AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
- Značka Academia slaví 60 let. Neduhy šedesátníka ale netrpí, říká Jiří Padevět
- Adéla Šimková získala cenu za nejlepší disertaci i výjimečnou kvalitu práce
- Zpráva ombudsmanky AV ČR: řeší první podněty, rozšiřuje spolupráci s pracovišti
- Akademie věd a Univerzita obrany spojily síly k posílení bezpečnosti Česka
- Vylepšené EKG i superlasery v průmyslu. Akademie věd přináší konkrétní výsledky
- Akademie věd ČR založí akciovou společnost s cílem propojit vědce s investory
- Jak nápady proměnit v granty? Vědcům pomůže ERC inkubátor, říká Luděk Brož
- Akademie věd získala unikátní aparaturu, posílí roli Česka ve výzkumu materiálů
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.