Radomír Pánek a Pavel Baran z Akademie věd ČR se stali členy RVVI
05. 02. 2026
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.
Radomír Pánek a Pavel Baran se stali členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace stali na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026. Radomír Pánek byl navíc 30. ledna 2026 na prvním zasedání Rady v tajné volbě zvolen místopředsedou Rady, pozice prvního místopředsedy zůstává prozatím neobsazena.
„V minulém týdnu jsem byl společně s Pavlem Baranem jmenován členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která nyní prochází personální obměnou, a byl jsem rovněž zvolen jejím místopředsedou. Velmi si toho vážím a vnímám to jako příležitost zapojit se do otevřené diskuse o dalším směřování české vědy a výzkumu a přispět k hledání společných řešení,“ zdůraznil Radomír Pánek.
„Chci, aby Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace měla silnou pozici, aby měla drive a byla opravdu vlivná. Dosáhnout toho může, protože ji tvoří respektované osobnosti z Akademie věd, školství a podnikatelského sektoru,“ řekl předseda Rady Karel Havlíček.
Karel Havlíček účastníky podrobně seznámil také s prioritami a příležitostmi pro českou vědu, výzkum a inovace, které přináší vládní programové prohlášení.
Během jednání uctili radní i minutou ticha památku zesnulého Jiřího Witzanyho, emeritního rektora Českého vysokého učení technického v Praze, který v radě působil v letech 2016–2020.
Radní dále mimo jiné schválili protokoly z projednání výsledků hodnocení výzkumných organizací s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí, jakož i zprávu o své činnosti za rok 2025, kterou předloží vládě.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Úřadu vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Akademický sněm: 13 priorit podpoří základní výzkum i výsledky pro praxi
- AV ČR posiluje v Strategii AV21 uplatnění výsledků, spustila nové programy
- Akademie věd podpoří rozvoj slibných výzkumů v sedmém kole programu PRAK
- Brněnská věda na kurtu: badmintonový turnaj rozehrál novou tradici
- Věda a výzkum by měly být naší prioritou, řekl v AV ČR prezident Petr Pavel
- Slavnostní představení Akademie věd ve Státní opeře patřilo Pucciniho Tosce
- Mikroskopická laboratoř Akademie věd šetrně přiblíží svět na atomární úrovni
- Radomír Pánek zahájil návštěvy pracovišť, chce posílit jednotnost Akademie věd
- AV ČR nesouhlasí s návrhem zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami
- Krize biodiverzity je fakt, už ale víme, co máme dělat, říká Radim Hédl
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.