Zahlavi

Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu

05. 04. 2023

Podobá se světoznámému anglickému monumentu Stonehenge, je ovšem o 1500 let starší. K čemu pravěký rondel na okraji obce Vinoř sloužil? Mohl plnit náboženské funkce, nebo byl snad místem každodenního setkávání našich dávných předků? Kdo a proč tuto kruhovou stavbu vybudoval? Na tyto i další otázky by měl odpovědět výzkum vedený pražským Archeologickým ústavem AV ČR. Odborníci mají ojedinělou příležitost místo prozkoumat, a to téměř v celém rozsahu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Tomáš Kopecký, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

První písemná zmínka o obci Vinoř pochází z 11. století. Lidé tu však žili již mnohem dříve. Dokládají to mimo jiné terénní výzkumné práce, při kterých pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR od července roku 2022 odkrývají unikátní stavbu z doby kamenné, takzvaný rondel.

První písemná zmínka o obci Vinoř pochází z 11. století. Lidé tu však žili již mnohem dříve. Dokládají to mimo jiné terénní výzkumné práce, při kterých pracovníci pražského Archeologického ústavu AV ČR od července roku 2022 odkrývají unikátní stavbu z doby kamenné, takzvaný rondel.

Objevení skoro sedm tisíc let starého pravěkého rondelu není novinkou, archeologové o něm věděli již od osmdesátých let minulého století, kdy se zde budovaly inženýrské sítě. V duchu svého oboru jej však nechali zachovaný pro budoucí generace a čas na důkladný průzkum přišel až nyní.

Objevení skoro sedm tisíc let starého pravěkého rondelu není novinkou, archeologové o něm věděli již od osmdesátých let minulého století, kdy se zde budovaly inženýrské sítě. V duchu svého oboru jej však nechali zachovaný pro budoucí generace a čas na důkladný průzkum přišel až nyní.

Projekt nese název Via Sancta, Svatá cesta. Vinoř totiž leží na Svatováclavské cestě, která vedla z Prahy do Staré Boleslavi.

Projekt nese název Via Sancta, Svatá cesta. Vinoř totiž leží na Svatováclavské cestě, která vedla z Prahy do Staré Boleslavi.

„Zajímavá je podobnost s monumentem Stonehenge. Rondel je však o tisíc pět set let starší,“ říká archeolog Miroslav Kraus z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

„Zajímavá je podobnost s monumentem Stonehenge. Rondel je však o tisíc pět set let starší,“ říká archeolog Miroslav Kraus z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Vinořský rondel je jedním ze dvou stovek nalezených na území Evropy. V průměru měří 55 metrů a svým půdorysem je neobvyklý. „Jde o jeden z mála, který má tři vstupy. Jsou orientované na sever, jihozápad a jihovýchod,“ vysvětluje vedoucí terénního výzkumu Miroslav Kraus.

Vinořský rondel je jedním ze dvou stovek nalezených na území Evropy. V průměru měří 55 metrů a svým půdorysem je neobvyklý. „Jde o jeden z mála, který má tři vstupy. Jsou orientované na sever, jihozápad a jihovýchod,“ vysvětluje vedoucí terénního výzkumu Miroslav Kraus.

Archeologie není jednoduchá disciplína. Kdo se jí věnuje, musí počítat s tím, že se při terénních výzkumech umaže.

Archeologie není jednoduchá disciplína. Kdo se jí věnuje, musí počítat s tím, že se při terénních výzkumech umaže.

Pracovníci, kteří odkrývají vinořský rondel, tráví většinu času fyzicky náročnou prací. Půdu, jež pozůstatky stavby zakrývá, je třeba vykopat, pečlivě zkontrolovat a odvézt mimo naleziště.

Pracovníci, kteří odkrývají vinořský rondel, tráví většinu času fyzicky náročnou prací. Půdu, jež pozůstatky stavby zakrývá, je třeba vykopat, pečlivě zkontrolovat a odvézt mimo naleziště.

Rondel se skládá z jednoho příkopu se špičatým dnem a tří kruhových žlábků v prostoru obklopeném příkopem. „Překvapily nás kompletně zachovalé pozůstatky palisádových žlábků, do nichž byla původně zapuštěna centrální dřevěná konstrukce,“ dodává archeolog Miroslav Kraus.

Rondel se skládá z jednoho příkopu se špičatým dnem a tří kruhových žlábků v prostoru obklopeném příkopem. „Překvapily nás kompletně zachovalé pozůstatky palisádových žlábků, do nichž byla původně zapuštěna centrální dřevěná konstrukce,“ dodává archeolog Miroslav Kraus.

Jedna z nejdůležitějších otázek však zatím zůstává nezodpovězena. K čemu rondel vlastně sloužil? Do úvahy přichází hned několik možných využití – šlo o stavbu náboženského charakteru? Byla součástí nějakého kultu? Nebo se rondel využíval k obyčejnějším účelům, například jako tržiště, sportoviště či aréna?

Jedna z nejdůležitějších otázek však zatím zůstává nezodpovězena. K čemu rondel vlastně sloužil? Do úvahy přichází hned několik možných využití – šlo o stavbu náboženského charakteru? Byla součástí nějakého kultu? Nebo se rondel využíval k obyčejnějším účelům, například jako tržiště, sportoviště či aréna?

Archeologové využívají moderní technické „vymoženosti“, ale pro podrobné ruční nákresy se výborně hodí například obyčejný milimetrový papír.

Archeologové využívají moderní technické „vymoženosti“, ale pro podrobné ruční nákresy se výborně hodí například obyčejný milimetrový papír.

Veškeré nálezy je třeba pečlivě zaznamenat a uložit.

Veškeré nálezy je třeba pečlivě zaznamenat a uložit.

Archeologové na místě nalezli například kostěná šídla, broušené sekyrky nebo vypíchanou keramiku.

Archeologové na místě nalezli například kostěná šídla, broušené sekyrky nebo vypíchanou keramiku.

Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ve středním neolitu na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem. Je typická pro oblast střední a západní Evropy, zejména dnešní Česko, Polsko, Rakousko či Německo.

Kultura s vypíchanou keramikou vznikla ve středním neolitu na počátku 5. tisíciletí před naším letopočtem. Je typická pro oblast střední a západní Evropy, zejména dnešní Česko, Polsko, Rakousko či Německo.

Kultura s vypíchanou keramikou navazuje na kulturu s keramikou lineární a rozvíjí se na stejném území. Její název je odvozen právě od charakteristického způsobu zdobení keramických nádob, vpichů. Pravěcí řemeslníci tvořili ornamenty pomocí dřevěných či kostěných nástrojů.

Kultura s vypíchanou keramikou navazuje na kulturu s keramikou lineární a rozvíjí se na stejném území. Její název je odvozen právě od charakteristického způsobu zdobení keramických nádob, vpichů. Pravěcí řemeslníci tvořili ornamenty pomocí dřevěných či kostěných nástrojů.

Až terénní výzkum skončí, zbytky rondelu se opět zakryjí a na místě vyrostou nové domy. Že se tu před tisíci lety procházeli pravěcí obyvatelé, by měla připomínat stezka s informační tabulí v místě hlavního příkopu.

Až terénní výzkum skončí, zbytky rondelu se opět zakryjí a na místě vyrostou nové domy. Že se tu před tisíci lety procházeli pravěcí obyvatelé, by měla připomínat stezka s informační tabulí v místě hlavního příkopu.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.