Zahlavi

PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi

23. 10. 2025

Domácí mazlíčci jako morčata nebo ježci jistě potěší, ale můžou být také zdrojem kožních infekcí. Jaká rizika představují pro děti, které si s nimi nejvíc hrají? Mykoložka Adéla Wennrich z Mikrobiologického ústavu AV ČR objasňuje přenos plísní neboli dermatofytů ze zvířat na lidi. Popisuje, jak se plísně evolučně vyvinuly, a přibližuje metody, které využívá v laboratoři k jejich analýze. Laureátka Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědce a vědkyně představuje potenciální využití tzv. elektronického nosu pro lepší diagnostiku kožních infekcí způsobených právě plísněmi. 

V epizodě se také dozvíte, co ji na mykologii baví, proč zkoumá plísně také u volně žijících zvířat, i to, jak to u nich v laboratoři „voní“. 

„Nejvíce případů přenosu patogenu z morčat zaznamenáváme po Vánocích, kdy děti dostanou zvířátko jako dárek. Morčata bývají ve stresu a patogen se na nich může množit, tím pádem se pak i jednodušeji přenáší na děti,“ vysvětluje v podcastu Adéla Wennrich.

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce